VanHelsing.info http://vanhelsing.info/forum/ |
|
Současná letadla http://vanhelsing.info/forum/viewtopic.php?f=16&t=3 |
Stránka 1 z 3 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:33 pm ] |
Předmět příspěvku: | Současná letadla |
Grumman F-14 Tomcat F-14 Tomcat je nadzvukový, dvoumotorový, dvousedadlový stíha? s m?nitelnou geometrií k?ídel ur?ený k ni?ení nep?átelských letadel za jakéhokoliv po?así nebo v noci, m?e vést manévrový vzduný boj i provád?t p?epadové stíhání. Startuje v?tinou z letadlové lodi. Letadlo m?e vést v patrnosti a ?ty?iadvacet cíl? a est z nich je schopno napadnout sou?asn? raketami AIM-54A Phoenix. P?itom ale nep?estává sledovat vzduný prostor, p?i?em jeho nesmírnou p?edností je sledovat i dolní polosféru a zachytit a zni?it tak i nízko letící cíle v?etn? protilodních ?ízených st?el. Jeho výzbroj m?e být rovn? kombinací jiných raket, st?el a bomb. Letoun se vyzna?uje k?ídlem s plynule m?nitelným úhlem ípovitosti náb?né hrany v rozsahu 20° a 68° v závislosti na letovém reimu. Prom?nná geometrie se pouívá zejména pro sníení vzletové a p?istávací rychlosti, vyí akceleraci b?hem katapultového startu p?i maximální vzletové hmotnosti a sníení spot?eby paliva p?i hlídkování podzvukovou rychlostí. F-14 má motory s p?ídavným spalováním, jejich trysky na konci trupu mají m?nitelný pr??ez. Oba motory jsou mezi sebou zna?n? vzdáleny, nad kadým je jedna svislá ocasní plocha a mezi nimi je umíst?na palivová nádr. Mezi tryskami jsou mohutné aerodynamické brzdy. Tomcaty poskytovaly vzdunou ochranu spojeneckým jednotkám p?i útoku na teroristické cíle v Libyi roku 1986, zú?astnily se rovn? operace Desert Storm proti Iráku. Stru?ná charakteristika F-14D Základní funkce dvoumístný obranný stíhací letoun operující z letadlových lodí s dlouhým doletem. Výrobce: Grumman Aerospace Corporation Pohon: dva dvouproudové motory General Electric F-110-GE-400 s p?íd. spalováním Výkon: 2x 27 000 lb/ 2x 120,7 kN Délka: 61 stop 9 palc?/ 19,10 m Výka: 16 stop/ 4,88 m Rozp?tí dle ípovitosti) minimální 64 stop/ 19,54 m maximální 38 stop / 11,65 m Plocha k?ídla: 565 stop ?tv. /52,49 m ?tv. Hmotnost prázdná :41 780 lb /18 951 kg b?ná vzletová: 64 093 lb /29 072 kg max. vzletová :74 350 lb/ 33 724 kg Dostup: 53 000 stop/ 16 150 m Max. rychlost: 1242 mph /1998 km/h Ak?ní rádius: 1240 mil/ 1996 km Posádka: dva (pilot a radarový d?stojník) Výzbroj: ?ty?i ?ízené st?ely AIM-54 Phoenix nebo AIM-7 Sparrow ?i AIM-9 Sidewinder, poslední typ F-14D m?e nést rovn? ?ízené st?ely AIM-120 AMRAAM. Jeden zabudovaný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 675 náboji. Namísto protiletadlových ?ízených st?el je mono podv?sit i výzbroj pro ni?ení námo?ních/ /pozemních cíl? do celkové hmotnosti 6577 kg. Cena jednoho stroje: 38 milión? dolar? Za?átek výroby: 1971 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:37 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Podv?tev povále?ná letadla. Boeing B-47 Stratojet Výzkum a vývoj B-47 za?al v roce 1945 a prototyp poprvé vzlétla v prosinci 1947. USAF cht?lo podzvukový bombardér st?edního doletu operující ve vysokých výkách (poadovalo minimální rychlost 805 km/hod, taktický dolet 1609 km a dostup 12 190 m). P?ed nasazením protiletadlových raket SAM (zem? - vzduch) byly za nejv?tí hrozbu pro bombardéry povaovány oprávn?n? stíhací letouny s vysokým dostupem. Protoe Boeing?v navrhovaný B-47 m?l rychlost i obratnost stíha?? z konce 40. let a jejich hrozba tak byla minimalizována, byl vybrán pro sériovou výrobu a do sluby za?al být za?azován od roku 1952. Vzhledem k tomu, e tehdy jet? neexistovaly ani mezikontinentální, ani ponorkové balistické st?ely, byl takový bombardér jediným moným nosi?em jaderných zbraní. B-47 byl prvním ?ist? proudovým strategickým bombardérem mezi jeho hlavní znaky pat?ilo est proudových motor? instalovaných po dvou na dvou podk?ídelních pylonech blízko trupu a po jednom na dvou podk?ídelních pylonech na vn?jích stranách k?ídel. P?i vzletu pln? naloeného letadla byly také pouívány pomocné rakety a p?i p?istání padák uloený v ocasní ?ásti. P?estoe byl B-47 t?í ne jakýkoliv bombardér 2. sv?tové války, jeho dolet byl 3500 nám. mil (6480 km). Díky základnám na území Spojeného království (UK), ve pan?lsku, Maroku, na Guamu a na Aljace a díky tomu, e byl schopen tankovat palivo za letu, byl jeho dolet povaován za dostate?ný (ve vzduchu dokázal vytrvat a 36 hodin). Protoe jaderné zbran? v 50. létech byly velmi rozm?rné, byla pumovnice B-47 p?izp?sobena pro jednu, maximáln? dv? jaderné bomby o vysoké ni?ivé síle. Omezená nosnost letadla tedy byla kompenzována jejich po?tem, p?i?em cena za jeden stroj nep?esahovala 2 milióny dolar?. Jinak mohl bombardér nést samoz?ejm? i v?tí náklad konven?ních pum. Nejd?leit?jí vak byla revize ur?ení letadla v polovin? 50. let dolo k rozvoji sov?tských protiletadlových raket SAM a z výkového bombardéru se stal bombardér pro malé výky. Schopnosti sov?tských SAM názorn? demonstrovalo sest?elení výkového pr?zkumného letadla U-2 pilotovaného Gary Powersem v kv?tnu 1960. Poslední B-47 byl vy?azen v roce 1965 a na jeho místo nastoupily bombardéry B-52. V souhrnu lze konstatovat, e B-47 byl technologickým pokrokem mezi bombardéry svými ípovitými k?ídly, proudovými motory, moností tankování za letu a opera?ními schopnostmi srovnatelnými s tehdejími stíha?i. P?es to vechno byl limitován vnit?ními prostory, nosností a doletem a nedokázal se vyrovnat novým, nebezpe?n?jím hrozbám, ani pokro?ilejím letadl?m, která byla schopna tatá poslání plnit daleko efektivn?ji. Stru?ná charakteristika Výrobce: Boeing Aircraft Company Základní funkce: taktický výkový bombardér st?edního doletu Pohon: est proudových motor? General Electric J-47-GE-25; pomocné raketové motory odhazované po startu Výkon: 6x 7200 lb /6x 32 kN Délka: 107 stop/ 32,6 m Výka: 28 stop/ 8,5 m Rozp?tí: 116 stop/ 35,4 m Rychlost bojová: 557 mph/ 896 km/h max. 600 mph/ 966 km/h Dostup: 40 500 stop/ 12 300 m Dolet: 4000 mil /6440 km Max. vzlet. hmotnost: 206 700 lb/ 93 758 kg Stoupavost :mo?ská hladina 1850 ft/min, tj. 564 m/min bojová (max. tah) 4350 ft/min, tj. 1326 m/min Nosnost: 20 000 lb/ 9072 kg íp k?ídla: 35° Posádka: t?i (pilot, kopilot, bombomet?ík/navigátor) Výzbroj: dva 20mm kanóny v demontovatelných ocasních v?ích |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:41 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Dalí podv?tev, nebo spí výhon: Boeing B-50 Superfortress B-50 Superfortress byl t?ký bombardér dlouhého doletu, který vznikl v roce 1945 ?áste?nou p?estavbou z nejv?tího amerického vále?ného bombardéru B-29 Superfortress. Motory byly nahrazeny mnohem výkonn?jími, k?ídlo zetíhlelo a bylo pevn?jí. Rovn? byla pouita i skládací svislá ocasní plocha (sm?rovka). Vznikly i pr?zkumné a tankovací verze. Typ KB-50 dostal pozd?ji jet? p?ídavné proudové motory General Electric J47-GE-23. Celkem bylo postaveno 370 stroj?. Stru?ná charakteristika Základní funkce T?ký bombardér dlouhého doletu Pohon: ?ty?i hv?zdicové pístové motory Pratt & Whitney R-4360-35 Délka: 99 stop/ 30,2 m Rozp?tí: 141,2 stop/ 43 m Plocha k?ídel: 1720 stop ?tv. /159,8 m ?tv. Hmotnost prázdná: 84 714 lb/ 38 426 kg max. vzletová 173 000 lb/ 78 472 kg Bojový dostup: 35 650 stop/ 10 900 m Rychlost cestovní: 244 mph/ 393 km/h max. 395 mph/ 635 km/h Stoupavost: mo?ská hladina 620 ft/min, tj. 189 m/min nboj. (max.tah) 2200 ft/min, tj. 671 m/min Ak?ní rádius: 2396 mil/ 3856 km Max. ?as mise: 20 hodin Max. nosnost bomb: 28 000 lb/ 12 700 kg Posádka: osm (a jedenáct) - stabiln? pilot, kopilot, palubní inenýr, operátor radioelektronického ruení; levý, pravý, horní a ocasní st?elec Výzbroj: t?ináct kulomet? ráe .50 Max. náklad bomb: 28 000 lb/ 12 700 kg Po?átek výroby: 1945 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:45 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
A úúúž jsme zase zpátky v reálu: Boeing B-52 Stratofortress A zpátky k pevnosti: Boeing B-52 Stratofortress B-52 Stratofortress je těžký bombardér dlouhého doletu, který může provádět různé druhy misí. Létá vysokou, subsonickou rychlostí ve výškách přes 16 km a může nést na palubě jaderné nebo konvenční zbraně. V konvenčních konfliktech provádí protiúdery při vzdušných i námořních operacích. Během operace Pouštní bouře (válka v Perském zálivu) vypustily letouny B-52 40% raket a bomb z celkového počtu zbraní použitých spojeneckými vojsky. Je vysoce efektivní při provádění námořního dohledu a může asistovat U.S. Navy při akcích proti nepřátelským plavidlům nebo při kladení min. Dva stroje B-52 jsou schopny během dvou hodin prozkoumat 140 000 čtverečních mil (364 000 čtver. km) mořské hladiny. Všechny B-52 jsou vybaveny elektro-optickými infračervenými přístroji nočního vidění , televizními senzory s vysokou rozlišovací schopností pro zvětšení a přesné zaměření cílů i zařízením pro vyhodnocování terénu pro bezpečnost letu v nízkých výškách. Flexibilita letadel B-52 se plně projevila při nasazení ve Vietnamu a poté i během války s Irákem. Vývoj B-52 byl zahájen již v r. 1948 (pokračování B-29 Superfortress), prototyp vzlétl 15. dubna 1952 a sériová výroba začala v roce 1955.. Přes 35 let byly B-52 stěžejními bombardéry amerického vojenského letectva, po aplikaci nejlepších technologií vstupují zmodernizované do 21. století s předpokládaným odchodem do výslužby až kolem roku 2045. Modely G a H jsou schopny nést dvacet střel s plochou dráhou letu (dvanáct na dvou podkřídelních pylonech a osm na rotačním závěsníku v pumovnici) a jsou vybaveny dálkově ovládaným zadní střeleckou věží se čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm, resp. jedním šestihlavovým rotačním kanónem ráže 20mm . Letoun je navíc vybaven automaticky nastavitelným podvozkem, jenž je korigován v horizontální rovině až o 0,5 m v závislosti na povětrnostních podmínkách a trajektorii letu. Stručná charakteristika Základní funkce Dálkový strategický nosič střel s plochou dráhou letu a bombardér Výrobce: Boeing Military Airplane Co. Pohon: osm / 49,04 m Výška: 40 stop 8 palců/ 12,4 m Rozpětí: 185 stop/ 56,39 m Rychlost: max. 594 mph/ 956 km/h cest. 509 mph/ 819 km/h Rychlost pronikání: v malé výšce 420 mph/ 675 km/h Poč. stoupavost: 33,46 ft/s/ 10,2 m/s Dostup: 50 000 stop/ 15 151 m Hmotnost: prázdná cca 185 000 lb/ cca 83 250 kg max.vzletová: 488 000 lb/ 219 600 kg Dolet bez tankování: 10 000 mil/ 16 093 km Výzbroj: až 50 000 lb (22 680 kg) zbraní různého druhu - bomby, miny; modifikované typy G a H střely s plochou dráhou letu nebo řízené protipozemní resp. protilodní střely Posádka: pět (velitel, pilot, radarový navigátors, navigátor a důstojník elektronických zbraňových systémů) Záchranné prostředky: šest vystřelovacích sedaček Cena jednoho stroje: 30 miliónů dolarů Začátek výroby únor: 1955 Počet: Aktivní služba - 85; Rezerva - 9 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:49 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Zatím poslední p?ísp?vek k "bejing?m", a myslím, e taky zajímavej: Boeing E-4B E-4B slouí jako Národní letecké opera?ní centrum pro Sbor národního velení. V p?ípad? národního ohroení nebo p?i destrukci pozemních velitelských center slouí letadlo jako moderní velitelské, kontrolní a komunika?ní centrum velení amerických sil a jako centrum pro koordinaci ?innosti civilních sloek. E-4B, vojenská verze letounu Boeing 747-200, je ?ty?motorové letadlo dlouhého doletu operující ve velkých výkách se schopností dopl?ování paliva za letu. Jeho v?tí rozm?ry poskytují p?iblin? t?ikrát víc prostoru ne jeho p?edch?dce, velitelské letadlo EC-135. Hlavní paluba je rozd?lena do esti sekcí: pracovní prostor velitelství, konferen?ní místnost, zpravodajská místnost, pracovní místnost opera?ního týmu, komunika?ní místnost a prostor pro odpo?inek. Posádka E-4B m?e dosáhnout a 114 lidí, v?etn? spojeného opera?ního týmu, letecké posádky, údrbá?ských a ochranných sloek a vybraných osob. E-4B má elektromagnetickou pulzní ochranu, elektrický systém vytvo?ený k podpo?e pokro?ilé elektroniky a irokou paletu komunika?ních za?ízení. Dalími zdokonaleními jsou ochranná pole proti nukleárním a termickým ú?ink?m, akustická kontrola, vylepené technické kontrolní p?ístroje a modernizovaný systém chlazení elektrických komponent?. Pokro?ilý systém komunikace umo?uje celosv?tové komunika?ní propojení strategických a taktických satelit? s létajícím opera?ním centrem. K poskytnutí okamité podpory Sboru národního velení je vdy nejmén? jeden E-4B v pohotovosti na n?které z vybraných základen ve sv?t?. Stru?ná charakteristika Základní funkce Létající opera?ní centrum Výrobce: Boeing Aerospace Co. Pohon: ?ty?i proudové motory General Electric CF6-50E2 Výkon: 4x 52 500 lb/ 4x 233.53 kN Délka: 231 stop 4 palce/ 70,5 m Rozp?tí: 195 stop 8 palc?/ 59,7 m Výka: 63 stop 5 palc?/ 19,3 m Max. vzletová hmotnost: 800 000 lb/ 360 000 kg Vytrvalost: 12 hodin (bez dopln?ní paliva) Dostup: 30 000 stop/ 9 144 m Cena jednoho stroje 258 milión? dolar? Posádka: a 114 osob Datum výroby: leden 1980 Ve stavu Aktivní sloky - 4; Air National Guard Pro ty, co si rádi ?tou ve schematech: |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 4:55 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Další boeing, nikoli nevýznamný, pat?í do povále?nýho období, jaksi jsem ho p?esko?ila, ale šlo o slavný typ: Boeing B-29 Superfortress Výškový t?žký bombardér vytvo?il v oblasti stavby letadel nový standard - silou motor?, hmotností, rozm?ry, p?etlakovými kabinami, výzbrojí, letovými systémy, každým detailem. Od b?ezna 1938 vznikala studie nového bombardovacího letounu s p?etlakovou kabinou a p?í?ovým podvozkem. Byla zkoordinována i sou?innost dalších továren, takže do kapitulace Japonska bylo postaveno okolo 3000 letadel - p?itom ale stavba každého vyžadovala p?t- až šestkrát více ?asu, než kterýkoliv d?ív?jší bombardér. První nálet bombardér? B-29 se uskute?nil 5. ?ervna 1944, od roku 1945 byly superfotressy rozmíst?ny na Mariánských ostrovech, odkud 500 stroj? dnem i nocí startovalo nad Japonsko (t?i B-29 musely z technických d?vod? p?istát v SSSR, kde se dostaly do rukou technik?m Tupolevovy kancelá?e a výsledkem byly kopie: bombardovací Tu-4 a transportní Tu-70). T?i stroje B-29 provedly rovn?ž nálet nad Hirošimu a Nagasaki, kde svrhly první atomové pumy. Verze B-29C m?la odstran?nu veškerou výzbroj s výjimkou ocasní st?elecké v?že, ?ímž bylo dosaženo ješt? vyšší rychlosti a v?tšího dostupu. Na konci války existovalo už 19 variant tohoto letounu. Koncem 40. let byla vyvinuta významn? zm?n?ná modifikace letounu B-29, jež byla nazvána B-50. Jeden z typ? B-50, pok?t?ný Lucky Lady II, vykonal první nonstop kolem sv?ta. Stru?ná charakteristika Základní funkce Výškový t?žký bomardér Výrobce: Boeing Airplane Company Pohon: ?ty?i 18válcové dvou?adé hv?zdicové motory Wrigth R-3350-23 Cyclone Výkon: 4x 2200 HP/ 4x 1641 kW Rozp?tí: 141,2 ft /43,05 m Délka: 99 ft/ 30,18 m Výška: 27,8 ft/ 8,46 m Plocha k?ídel: 1736 sq ft/ 161,27 ?tv. m Hmotnost prázdná: 13 5011 lb/ 33 795 kg max. 74 505 lb/ 61 240 kg Rychlost max.: 357 mph/ 575 km/h cest. 290 mph/ 467 km/h Dostup: 36 000 ft/ 10 973 m Dolet : 3250 mil /5230 km Výzbroj: 1x 20mm kanón, 12x 12,7mm kulomet; 9072 kg bomb \r\nPosádka: 10-14 První let: 21. zá?í 1942 Datum výroby: 1943 Cena jednoho stroje: 639 000 dolar? Vyrobeno celkem: 3967 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:02 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Boeing KC-135 Stratotanker Hlavním posláním KC-135 Stratotanker je poskytnout dopln?ní paliva jiným letadl?m za letu. Tato jeho schopnost umo?uje U.S. Air Force vykonávat nejr?zn?jí mise ve vech ?ástech sv?ta. KC-135 slouí jako tankovací letoun i pro letadla U.S. Navy, U.S. Marine Corps a letadla spojeneckých zemí. ?ty?i proudové motory pod ípovitými k?ídly poskytují letadlu dostate?ný tah ke vzletu p?i celkové váze 322 500 liber (146 285 kg). Tém?? vechny vestav?né nádre tankujících letadel mohou být pln?ny ramenem s tankovací hadicí, co je hlavní metoda dopl?ování paliva za letu. Speciální profilová koncovka nesená ramenem m?e být pouita pro tankování po spojení s vysunutým tankovacím hákem obsluhovaného letadla. Tankovací rameno a pr?b?h operace sleduje technik sedící v ocasní ?ásti letadla. Nad prostorem pro tankování je nákladová paluba, je m?e pojmout cestující i náklad. V závislosti na mnoství paliva v tanku m?e KC-135 p?epravovat a 83 000 lb (37 648 kg) nákladu. Stru?ná charakteristika : KC-135R Základní funkce : letoun pro dopl?ování paliva za letu, nákladní a transportní letoun Výrobce: The Boeing Company Pohon: ?ty?i dvouproudové motory CFM International F108-CF-100 Výkon: 4x 22 009 lb/ 4x 97,9 kN Rozp?tí: 130 stop 10 palc?/ 39,88 m Délka: 136 stop 3 palce /41,53 m Výka: 41 stop 8 palc? /12,7 m Plocha k?ídla: 2433 stop ?tv./ 226,03 m ?tv. Cest. rychlost: 530 mil/ 853 km/h Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m Dolet s nákladem: 2875 mil/ 4627 km Max. vzletová hmotnost:322 500 lb /146 285 kg Max. hmotnost p?epravovaného paliva: 203 288 lb/ 92 210 kg nákladu 83 000 lb /37 648 kg Posádka: ?ty?i Výzbroj: ádná Cena jednoho stroje: 52,2 miliónu dolar? Ve stavu: Aktivní sluba - 373; ANG a Rezerva - 268 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:13 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Lockheed / Boeing F-22 Raptor F-22 Raptor má slouit k vybojování a udrení nadvlády ve vzduchu, p?epadovému stíhání i k dlouhému hlídkování ve dne i za stíených pov?trnostních podmínek nebo v noci. Stejn? dob?e m?e být nasazen proti pozemním cíl?m. Uplatn?ní technologie "stealth" spolu s nejmodern?jím p?ístrojovým vybavením má p?inést nové prvky do stávajícího pojetí vzduného boje. F-22 má tak být schopen zjistit, identifikovat a zni?it svého protivníka d?íve, ne se to poda?í jemu. Jako jediný známý bojový letoun bude F-22 dosahuje nadzvukové cestovní rychlosti bez pouití p?ídavného spalování. Palubní výzbroj tvo?í jeden vylepený estihlav?ový kanón M61A2 ráe 20 mm s prodlouenými hlavn?mi. ?ty?i st?ely vzduch-vzduch st?edního doletu jsou neseny v centrální trupové pumovnici na hydraulicky výsuvných záv?snících. Ve dvou meních bo?ních pumovnicích je uloeno po jedné raket? typu AIM-9 Sidewinder. K ni?ení pozemních cíl? lze do centrálního zbra?ového prostoru umístit dv? pumy s p?esmým navedením o hmotnosti 455 kg. Sériové letouny budou mít také ?ty?i podk?ídlové záv?sníky ur?ené pouze pro p?ídavné nádre p?i p?eletech. Prototyp vzlétl 29.zá?í 1990. Za?átek sériové výroby F-22 prob?hl v roce 2002, kdy Raptory za?aly nahrazovat letouny F-15 Eagle. Kombinace technologií stealth, integrované avioniky, manévrovatelnosti a letu supercruise (let nadzvukovou rychlostí bez pouití p?ídavného spalování) dává pilotovi F-22 schopnost "first-look, first-shot, first-kill" (první vid?t, první vyst?elit, první zabít) letadlo potenciálního protivníka. F-22 je koncipován ne pro získání vzduné p?evahy, ale pro získání a udrení naprosté vzduné dominance. V pond?lí 22. prosince 2004 poprvé letoun havaroval v Nevadské pouti p?i zkuebním letu. Pilot se katapultoval a p?istál nezran?n, nicmén? stroj v nyní uvád?né cen? 133,3 milion? dolar? byl zni?en. Stru?ná charakteristika Základní funkce: pokro?ilý taktický stíhací letoun, Stealth Výrobce: Lockheed Martin / Boeing Pohon: dva proudové motory Pratt&Whitney F119-PW-100 s vektorovým usm?r?ováním tahu Výkon: 2x 35 000 lb/ 2x 155 kN Rozp?tí: 44,5 stop/ 13,56 m Délka: 62 stop 1 palec /18,92 m Výka: 16 stop 5 palc?/ 5,0 m Plocha k?ídla: 839,6 ?tv. stop/ 78 m ?tv. Hmotnost prázdná: 30 000 lb/ 13 608 kg max. vzletová: 60 000 lb/ 27 216 kg Rychlost max.: Mach 1,8 2/ 2148-2387 km/h cestovní: Mach 1,55/ 1850 km/h Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m Dolet: p?es 1865 mil/ 3000 km Cena jednoho stroje: 71,2 milión? dolar? Posádka: jeden pilot [img]http://img.photobucket.com/albums/v481/Marischka/yf22refuel.jpg[/img:03d4ddcad6] |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:14 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Ješt? t?i Rapto?i |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:17 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Boeing (McDonnell Douglas) F/A-18 Hornet Pátá Kniha Mojžíšova (Deuteromium), Kap. 7, verš 20: "Nadto sršn? pošle Hospodin B?h tv?j na n?, dokudž by nezhynuli, kte?íž by poz?stali, a kte?íž by se skryli p?ed tebou." F/A-18 Hornet (srše?) byl vyvinut jako stíha?e u U.S.Navy p?edevším k získání vzdušné p?evahy a ochran? plavidel bojových jednotek. Hornet byl navržen, aby plnil rozdílné úlohy stíha?e a úto?ného letounu, a následkem toho se vyrábí ve form?, kterou lze snadno p?izp?sobit kterékoli z obou úloh zm?nou po?íta?ového softwaru pro akci (p?vodn? m?ly být vyráb?ny verze dv? - stíhací a úto?ná). Byl výsledkem poznání, že je pot?eba letoun, který je nenákladný, výrobn? jednoduchý a lehký, a který nahradí stroje F-4 Phantom a bude operovat spole?n? s komplikovan?jšími, ale t?žšími a dražšími stroji F-14 Tomcat a F-15 Eagle. Pro US Navy a US Marine Corps byla ur?ena smíšená výzbroj složená ze stroj? F-14 a F/A-18, kdežto US Air Force p?ijaly kombinaci stroj? F-15 a F-16. Sériová výroba F/A-18A se rozb?hla 22. ledna 1976 a stroj poprvé vzlétl 18. listopadu 1978. K oficiálnímu opera?nímu nasazení došlo ale až v roce 1983. Sou?asná verze pro no?ní útok má také nainstalovaný naviga?ní systém s tepelným zobrazováním Hughes AAR-50. Letoun je vybaven dopplerovským radiolokátorem APG-65, který je schopen sledovat deset a sou?asn? zobrazovat osm cíl? sou?asn?, je zárove? schopen odlišit dva t?sn? vedle sebe letící cíle. T?i na sob? nezávislé displeje v kabin? slouží pro zobrazení údaj? z radiolokátoru, další data z r?zných režim? ?innosti, údaje z termovizního systému FLIR, televizních soustav (jsou-li použity) i zobrazení z navád?cích hlavic n?kterých druh? ?ízené munice. V b?žném provozu pilot létá podle zjednodušených informací zobrazených na pokrokov? ?ešeném pr?hledovém displeji HUD. Vybrané p?epína?e a ovlada?e jsou umíst?ny na ?ídící páce a páce ovládání motor? (HOTAS). Na spodním centrálním displeji je zobrazována pohyblivá mapa s naviga?ními údaji, informacemi o cílech i p?edem známých prostorech ohrožení protivzdušnou obranou protivníka. Konstruk?n? je F/A-18 st?edoplošník s k?ídlem se šípovitostí v podstat? jen na náb?žné hran? a s rozm?rnými vírovými p?echody ko?ene k?ídla do trupu, pod nimiž jsou umíst?ny jednoduché nepohyblivé otvory pro p?ívod vzduchu k motor?m. Na koncích k?ídla jsou lišty pro protiletadlové ?ízené st?ely. Dv? rozm?rné svislé ocasní plochy jsou ve vertikální rovin? vyoseny do tvaru písmene V a jsou umíst?ny mezi k?ídlem a vodorovnými ocasními plochami. Mezi nimi jsou dva motory s malým pr?m?rem. Hornet létá i u Kanadských ozbrojených sil a v ?ad? armád dalších zemí celého sv?ta. Operuje z pozemních základen, ale je hlavn? nedílnou sou?ástí letecké síly letadlových lodí. Hornet je malý, dvoumotorový, velmi hospodárný letoun a tyto vlastnosti jej p?edur?ují ke služb? u U.S. Navy a Marine Corps. Byly vytvo?eny i verze dvousedadlové (F/A-18B/D). Ob? verze jsou díky mohutné elektronické výstroji schopny útoku za každého po?así a samoz?ejm? i v noci. V sou?asnosti je vyvíjena modernizovaná varianta F/A-18E/F Super Hornet. Stru?ná charakteristika F/A-18C Základní funkce : víceú?elový úto?ný a stíhací letoun pro letadlové lodi Výrobce: McDonnell Douglas; hlavní subdodavatel: Northrop Pohon: dva dvouproudové motory General Electric F404-GE-400 Výkon: 2x 16 000 lb/ 2x 71,2 kN Délka: 56 stop/ 17,07 m Výška: 15 stop 4 palce /4,66 m Rozp?tí: 37,5 stop/ 11,43 m Hmotnost prázdná: 23 050 lb /10 455 kg max. vzletová: 56 000 lb/ 25 401 kg Ak?ní rádius: stíhací doprovod 460 mil/ 740 km úto?ný: 634 mil 1020 km Max. dolet 2190 mil/ 3520 km Dostup: 50 000 stop/ 15 000 m Max. rychlost: p?es Mach 1,8/ 1912 km/h Kapacita vestav. nádrží: 11 000 lb /4990 kg Výzbroj: Jeden vestav?ný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 570 náboji; vn?jší výzbroj na devíti záv?snících až do 7711 kg (?ízené st?ely AIM-9 Sidewinder, AIM-7 Sparrow, AIM-120 AMRAAM, AGM-84 Harpoon, AGM-88 HARM, Shrike, SLAM, Maverick, ?ízená puma Walleye); r?zné bomby všeobecného použití, miny, kontejnerové a segmentové pumy, napalmové nádrže raketnice a odhazovatelné p?ídavné nádrže. M?že být vybaven i nukleárními zbran?mi. Cena jednoho stroje:24 milión? dolar? |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:22 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
A dalí Srni |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:25 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Příbuzný srně - orel McDonnell Douglas F-15 Eagle F-15 Eagle je taktický stíha? s vysokými manévrovacími schopnostmi, který je ur?en pro vybojování a udrení vzduné p?evahy. Jeho schopností je dosaeno krom? vysoké manévrovatelnosti i akcelerací, doletem a zbra?ovou a avionickou výbavou. M?e pronikat obranou a napadat a ni?it vechna stávající i projektovaná nep?átelská letadla. Jeho zbran? a letecké kontrolní systémy jsou navreny tak, e jediný pilot m?e bezpe?n? a efektivn? vstupovat do leteckých souboj?. Avionika letadla obsahuje pr?hledový displej, pokro?ilý radar, iner?ní naviga?ní systém i dalí letecké nástroje jako taktický naviga?ní systém nebo systém p?istávání. Na palub? F-15 se rovn? nachází elektronický výstraný systém (RWS), identifikace p?ítel-nep?ítel (IFF), elektronické ruení protivníka a palubní digitální po?íta?. Vn?jí záv?sy letounu slouí k noení p?ídavných nádrí, díky nim tak odpadá eventuální nutnost tankování za letu, a zbraní. F-15 Eagle byl logickým následovníkem letounu F-4 Phantom II. První prototyp F-15A, který vzlétl vzlétl 27. ?ervence 1972, se vyzna?oval dv?ma dvouproudovými motory, irokým centroplánem a zádí trupu, ípovitým k?ídlem s nem?nnou geometrií a malou tíhlostí, vysokými zdvojenými svislými ocasními plochami a plovoucími horizontálními ocasními plochami s pilovitým zubem na náb?né hran?. Jeho motory mu dodávaly ve vysokých výkách rychlost a Mach 2,5, co si vyádalo v konstrukci rozsáhlé pouití titanu (p?es 20% váhy draku). Celkem bylo do roku 1979 vyrobeno 385 stroj?. V sou?asné dob? je hlavní pouívanou variantou F-15C, jeho bylo od roku 1979 do listopadu 1989 vyrobeno 481 kus?. První dvousedadlový F-15B vzlétl 7. ?ervence 1973 a dodávky pro USAF byly zahájeny v listopadu 1974. Sou?asn? s verzí F-15C se za?al vyráb?t i dvousedadlový typ F-15D. Tyto modely spole?n? s verzí F-15E byly nasazeny jako letecká podpora i v operaci Poutní bou?e, kde dosáhly potvrzených 26 sest?el?. Verze F-15E vznikla modernizací typu F-15B. Prototyp tohoto "Strike Eagle" byl zalétán v roce 1982 a po vyhodnocení sout?e byla v roce 1985 zahájena výroba t?í dalích prototyp?. P?vodní objednávka na 392 kus? byla ale pozd?ji sníena na 209 stroj?. Strike Eagle znamenal velký obrat v koncepci USAF, protoe pilot u nemusel d?lat, by? s pomocí pi?kové avioniky, vekerou práci sám (navigace, pouívání zbraní a ?ízení akce). Místo letce na zadním sedadle je vybaveno ?ty?mi víceú?elovými obrazovkami pro radar, ?ízení a volbu zbraní a stálou kontrolu ohroení; pilot je vybaven irokoúhlým pr?hledovým displejem (HUD), obrazovkami a pohyblivým zobrazováním mapy pro navigaci a automatickým kopírováním terénu. Kv?li mnoství avioniky musela být zmenena jedna vnit?ní nádr, ale letoun m?e pouívat standardní p?ídavné nádre. Stru?ná charakteristika F-15E Základní funkce záchytný stíhací letoun a stíhací letoun pro získání vzduné p?evahy Výrobce: McDonnell Douglas Corp. Pohon: dva dvouproudové motory Pratt & Whitney F100-PW-229 s p?ídavným spalováním Výkon: 2x 29 000 lb/ 2x 129 kN Délka: 63 stop 9 palc?/ 19,43 m Výka: 18 stop 8 palc?/ 5,63 m Rozp?tí: 42 stop 10 palc?/ 13,05 m Plocha k?ídel: 607,94 stop ?tv./ 56,48 m ?tv. Max. rychlost :p?es Mach 2.5/ 2655 km/h Dostup: 60 000 stop/ 18 290 m Hmotnost prázdná: 31 700 lb/ 14 379 kg max. vzletová: 81 000 lb/ 36 741 kg Max. dolet: 3570 mil /5 745 km Výzbroj: Jeden zabudovaný 20mm rota?ní kanón M-61A1 s 940 náboji; ?ty?i rakety AIM-9L/M Sidewinder a ?ty?i AIM-7F/M Sparrow nebo kombinace st?el AIM-9L/M, AIM-7-F/M a AIM-120; tangenciální záv?sník na kadé CFT dovoluje nést est pumových záv?s?. K typickému nákladu pat?í 20 pum Mk 20 Rockeye est st?el AGM-65 Maverick anebo dev?t nukleárních zbraní B61. Posádka: dva Cena: jednoho stroje 15 milión? dolar?. Prototyp F-15A vzlétl 27. ?ervence 1972 Ve stavu Aktivní sluba - 403; ANG - 126; Rezerva - 0 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:31 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
U tu dlouho nic nep?ibylo,... Dalí z "rodinky" Boeing?, a? by to jeden na první pohled nehádal,... Bell/Boeing V-22A Osprey V-22A Osprey je víceú?elové letadlo kombinující vertikální start a p?istání s horizontálním letem vysokou rychlostí ve velkých výkách. Kombinací rotujících a pevných ploch dosahuje vynikajícího pom?ru platícího zatíení a doletu. V kv?tnu 1986 bylo objednáno prvních est prototyp?, z nich první vzlétl v b?eznu 1989 a v zá?í tého roku poprvé dosáhl za letu úplné konverze z vrtulníku na letoun. Pak byl vývoj byl na n?jakou dobu zastaven, z d?vodu nehod a n?kolika smrtelných úraz? pilot?. Problém byl samoz?ejm? v p?echodu mezi ob?ma letovými rovinami. Nicmén? armáda jich asi osm set objednala, zase na n?m za?ali pracovat, ale masov? se zatím nijak nerozí?il, po?ád probíhají testy,.... Ve slubách US Navy m?e tento letoun (HV-22A) hledat a zachra?ovat jedince i skupiny voják?, vysazovat ?i nalo?ovat speciální bojové jednotky stejn? jako poskytovat podp?rné zásobovací lety pro flotilu. U Marine Corps m?e být nasazen pro dopravu jednotek, za?ízení a zásob, vzlétaje z lodí nebo základen na b?ehu. V-22A unese a 15 000 lb (6804 kg) nákladu na vn?jích záv?sech nebo 20 000 lb (9072 kg)v trupu, resp. 24 mu?. Osprey je letadlo s p?eklopnými rotory o pr?m?ru 38 stop (11,6 m) a s motory, které jsou (spolu s transmisemi) montovány na konce k?ídel. Díky tomu m?e V-22A operovat jako vrtulník - je schopen svislého startu i p?istání. Letoun se po oto?ení motorových gondol o 90 stup?? dop?edu stává plnohodnotným turbovrtulovým letadlem. K?ídla je mono pro snadn?jí uskladn?ní na palub? lodi sklopit. \r\n\r\nPrvní let se uskute?nil v b?eznu 1989. Stru?ná charakteristika Základní funkce Víceú?elový výsadkový, logistický transportní letoun V/STOL s p?eklopnými motory Výrobce: Bell/Boeing Vertol Pohon: dva turboh?ídelové motory Allison T406-AD-400 Výkon: 2x 4586 kW Pr?m?r rotoru: 38 stop 11,58 m Po?et list? rotoru: t?i Délka bez sondy: 57.3 stop/ 17,47 m Výka: 17.2 stop/ 5,24 m Rozp?tí v?. rotor?: 84.6 stop/ 25,78 m Plocha k?ídel: 383 stop ?tver. /35,59 m ?tver. Hmotnost prázdná: 31 885 lb /14 463 kg max. vzletová: 60 500 lb /27 442 kg Max. cest. rychlost: 361 mph (582 km/h) jako letoun v optimální výce 115 mph (185 km/h) jako vrtulník u hladiny mo?e Dostup: 26 000 stop /7925 m Dolet: 2224 km - VTO p?i zatíení 5443 kg, 3336 km - STO p?i zatíení 9072 kg P?eletový dolet: 2418 mil/ 3892 km Výzbroj: ádná (resp. dva palubní kulomety kalibr .50) Datum výroby: 1989 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:36 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Jedno z Vietnamu velmi známé letadélko : North American F-100 Super Sabre F-100 Super Sabre byl první stíha? USAF dosahující nadzvukové rychlosti v p?ímém letu (první na sv?t? byl MiG-19). I kdy byl koncipován jako letoun pro udrení vzduné nadvlády, pouíval se jako stíhací bombardér, a za války ve Vietnamu podnikl mnoho bojových let?. Práce na nadzvukové verzi Sabre za?aly v únoru 1949. Kombinací dvou projekt? (Advanced F-86D a Advanced F-86E) vznikl typ Sabre 45, kde 45 ozna?uje úhel ípu k?ídla p?i?em maximální o?ekávaná rychlost byla 1.3 Mach (1 383 km/hod). Vzhledem k probíhající válce v Koreji se sou?asn? s testováním prototyp? rozeb?hla i sériová výroba - 1.listopadu 1951 potvrdila USAF objednávku dvou prototyp? a 110 sériových stroj? a 7.prosince 1951 p?id?lilo USAF letounu oficiální ozna?ení F-100. Byl to první stíha? z takzvané "Série století". Super Sabre byl první letoun na sv?t? v jeho konstrukci byl ve v?tí mí?e pouit titan. Titan je pevný, lehký a tepeln? odolný. Nevýhodou je jeho k?ehkost a vysoká cena. Start prvního prototypu se uskute?nil 25.kv?tna 1953. Hned p?i prvním letu p?ekonal letoun hranici zvuku a 6.?ervence dosáhl YF-100A p?i st?emhlavém letu z výky 15 500 m rychlosti 1.44 M. Nejvíce vyráb?nou verzí Super Sabre byla pokro?ilá verze tohoto stíhacího bombardéru, F-100D. Bylo postaveno tém?? 1274 exemplá??. F-100D byl ur?en výlu?n? jako stíhací bombardér bez nároku na pln?ní úkol? zajit?ní vzduné nadvlády. Jeho k?ídlo bylo narozdíl od p?edchozích Super Sabre vybaveno p?istávacími klapkami. M?l také 6 záv?sník?, ale podv?ená výzbroj byla uvol?ována vyst?elením narozdíl od F-100C, kde se uvol?ovala p?sobením gravitace. M?l v?tí k?ídlo. Ze starích F-100 pod?dil p?í?ový vyhledávací radar. Byl vybaven autopilotem, který umonil pilotovi soust?edit se na navigaci nebo taktiku, zatímco letoun samostatn? sledoval cíl. Mohl odpalovat i jaderné bomby nebo nést r?zné kombinace konven?ních pum. Pozd?ji byly F-100D schopny nést ?tve?ici ?ízených st?el vzduch-vzduch a byly vybaveny i podtrupovým záv?sníkem pro speciální náklad. První F-100D vzlétl 24.ledna 1956, dodávky USAF za?aly v zá?í 1956. Poslední F-100D sjel z výrobního pásu v srpnu 1959. Výroba v Columbusu skon?ila v prosinci 1957. F-100D byl iroce pouit ve Vietnamu. Po incidentu v Tonkinském zálivu za?aly F-100D USAF podnikat bojové lety nad Severní Vietnam. lo o dva typy bojových let?: ochrana úderných letoun? p?ed severovietnamskými stíha?i a bombardování pozemních cíl?. Letoun se ukázal jako pom?rn? snadno adaptibilní na tropické podmínky. Koncem 60. a za?átkem 70.let byly F-100 z boj? ve Vietnamu stahovány a nahrazovány výkonn?jími typy jako F-105 a F-4. Poslední F-100D opustily Vietnam v ?ervenci 1971. Poslední F-100D byl vy?azen od ANG v roce 1979. Stru?ná charakteristika F-100D Základní funkce: stíha? Výrobce: North American Aviation Pohon: proudový motor Pratt & Whitney J57-P-21/21A s p?íd. spalováním Výkon: 16 000 lb/ 71,17 kN Rozp?tí: 38,75 stop/ 11,81 m Délka: 50,03 stop/ 15,25 m Výka: 16,24 stop/ 4,95 m Max. rychlost: 864 mph (Mach 1,3), tj. 1 390 km/h Po?. stoupavost :19 029 ft/min, tj. 5 800 m/min Dostup: 50 033 stop /15 250 m B?ný dolet: 534 mil /860 km Max. dolet: 1995 mil/ 3 210 km Max. vzlet. hmotnost: 34 833 lb/ 15 800 kg Výzbroj: 4x kanón 20mm Pontiac M-39, 6 podk?ídelních záv?sník? (celkem 3 190 kg bomb,raket, p?ídavných nádrí, jaderná puma Mk-28 nebo Mk-43/57/61; pozd?jí verze - 4x AIM-9 Sidewinder. |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:46 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
...... a jeden dob?e vypadající Frantík : Dassault Aviation Rafale V roce 1979 byly ve Francii vydané specifikace potenciálního nástupce zastarávajících letadel ?ady Mirage, Etendard a Jaguar. Ze dvou samostatných projekt? pro pozemní a námo?ní letectvo se v zájmu úspory náklad? na vývoj p?istoupilo k jejich slou?ení do jednoho univerzálního letadla. V roce 1980 p?istoupila Francie k mezinárodnímu projektu EFA. Rozpory v poadavcích vak p?inutily firmu Dassault Aviation v roce 1981 k zahájení vlastního soub?ného vývoje letadla nazvaného Rafale. V roku 1985 Francouzi definitivn? odstoupili od programu, na jeho konci je dnení konkurent Rafala Typhoon. V roce 1986 vzlétl technologický prototyp Rafale A, ur?ený na ov??ení celkové koncepce. Po jeho úspechu byl zadán kontrakt na vývoj bojových verzí. Pohon: Sériové stroje mají výkonn?jí verzi s tahem zvýeným na 87 kN. Elektronika a avionika: Jednou z hlavních výhod letadla je jeho moderní elektronika a avionika, která je integrovaná do jednoho celku a ?ízená dv?ma po?íta?i. Srdcem zbra?ového systému je rádiolokátor s pevnou anténou a elektronicky vychylovaným svazkem paprsk?. Umo?uje sou?asn? sledovat a 16 vzduných cíl? a na 4 z nich simultánn? navád?t rakety, a to i na pozadí zem?. Dále má reimy mapování terénu a umo?uje let v reimu kopírovaní terénu. Maximální dosah na cíle s efektivní odrazovou plochou 0,1m2 je 110 km. V p?ípad? silného ruení, anebo pot?eby utajení, se vyuívá optoelektronický systém. Sebeobranu zabezpe?uje systém Spectra, ktorý monitoruje ozá?ení letadla rádiolokátory protivníka a aktivuje pat?i?ná protiopat?ení (ruící soustavy a odpaluje klamné cíle) a laserový výstraný systém. Kokpit: Pilot sedí na vyst?elovacím sedadle, sklon?ném v úhlu 34° kv?li sníení zát?e pilota pri vysokých p?etíeních. Na zobrazování údaj? mu slouí irokoúhlý displej, 3 displeje z tekutých krystal? a p?ilbový displej Topsight. Namísto klasické ?ídící páky uprost?ed má joystick na pravém pultu. N?které funkce, jako nap?íklad ovládání palubní radiostanice, jsou realizované hlasem prost?edníctvím systému DVI (Direct Voice Input). Výzbroj: Pevnou výzbroj tvo?í otá?ivý kanón GIAT 971 o maximální kadenci 2500 ran. Na 14 záv?sech je moné nést irokou paletu výzbroje o max. hmotnosti 8000 kg. Základní protiletadlovou výzbroj p?edstavuje raketový systém s dost?elem 50 km a s aktivním rádiolokátorovým navád?ním. Na boj na kratí vzdálenosti sa pouívá infra?ervená navád?cí soustava. Pro boj s pozemními cíli se pouívají kontejnery APACHE s r?znou pomocnou municí, laserem navád?né st?ely AS-30 L, rakety Aérospatiale ASMP s jadernou bojovou hlavicí, laserem ?ízené bomby BGL a r?zné ne?ízené bomby a rakety. Proti lodím je ur?ená raketa AM-39 Exocet. Rafale M námo?ní víceú?elová varianta, zesílená konstrukce draka pro vyí násobky pretíení p?i p?istání na palube letadlové lodi, zesílená p?ední podvozková noha s úchytem pro katapult, p?idaný p?istávací hák, upravený naviga?ný systém. Po?et záv?s? 13. Uivatelé: Aéronavale LArmée de LAir Verze: Rafale M Technicko-taktické parametry Rozp?tí k?ídla (m): 10,72 Celková délka (m): 15,30 Výka (m): 5,34 Plocha k?ídla (m2): 45,7 Po?et ?len? posádky: 1 Hmotnost prázdneho letadla (kg): 9670 Maximální vzletová hmotnost (kg): 21500 Hmotnost výzbroje (kg):6000-8000 Objem palivových nádrí (l):5325 Maximální rychlost ve výce 12000 18000 m (km/h): 2125 Maximální rychlost ve výce 1000m (km/h): 1390 Maximální dovolené p?etíení konfigurace: air-air (g) +8/-3,6 \r\nMaximální dovolené p?etíení: konfigurace air-ground (g) +5,5/-3 Ak?ní rádius, reim: hi-lo-hi (km): 1850 Ak?ní rádius, reim lo-lo-lo (km): 1090 Reálný dostup (m): 18000 Rozjezd (m): 400 Rozjezd s maximálním zatíením (m): 600 |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:46 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
A jet? pár sníme?k?,... |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:47 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
Taky nevypadá patn? F -16 Fighting Falcon F-16 Fighting Falcon je víceú?elový, kompaktní letoun s velkou obratností. Je ur?en k leteckým souboj?m a útok?m na pozemní cíle. Je relativn? levnou, ale velmi ú?innou zbraní Spojených stát? a jejich spojenc? a nahradil letouny F-4 Phantom II a jiné typy (u n?kterých evropských armád kup?íkladu F-104 Starfighter). V sou?asnosti plánuje USAF opat?it si 2800 stroj? F-16. Ve vzduných soubojích p?evyuje F-16 svou obratností a bojovým doletem (tj. vzdáleností pot?ebnou pro p?ílet na místo boje, souboj a návrat) vechny letouny potencionálního protivníka. Jeho vybavení umo?uje útoky na cíle bez ohledu na denní ?i no?ní dobu nebo po?así. Konstrukté?i F-16 vycházeli z nejnov?jích poznatk? aerodynamiky i z p?edchozích typ?, jako F-15 nebo F-111. Redukce velikosti a váhy stroje, jeho kupní ceny a ceny p?ísluenství nevedla nijak k redukci jeho síly. F-16 snese p?etíení a 9 G p?i plné palivové nádri, ?ím p?ed?í schopnosti jiných stávajících stíha??. Avionika letounu obsahuje vysoce p?esný inerciální naviga?ní systém, po?íta? p?edávající informace pilotovi, rádia UHF i VHF a systém p?istání. Pilot má rovn? k dispozici radarový výstraný systém (RWS) a elektronické ruení pr?zkumných i zbra?ových systém? nep?ítele. Ovládání letadla je metodou "fly-by-wire" (elektroimpulzívní po?íta?ové ?ízení), kdy ?ídící páka je umíst?na na pravém bo?ním panelu. ?ízení není mechanicky zálohováno. Z koncep?ního hlediska se jedná o st?edoploník s nosnou plochou o ípovitosti náb?né hrany 40°, jednoduchou svislou ocasní plochou a st?edoplon? uspo?ádanými vodorovnými ocasními plochami. Pohyblivé náb?né hrany k?ídla a vztlakové klapky po celém rozp?tí odtokové hrany umo?ují ve spojení s po?íta?ovým systémem ?ízení m?nit zak?ivení profilu k?ídla. Dalí zajímavé prvky zahrnují protaený p?echod náb?né hrany k?ídla do trupu, generující silné ví?ení, které zlepuje ovladatelnost p?i letu s vysokým úhlem náb?hu; automatické propojení k?idélek a sm?rovky; omezova? rychlosti vybo?ení. Pilot ovládající letoun za vyuití koncepce HOTAS se nemusí díky po?íta?ovému ?ízení do ur?ité míry zabývat moností ztráty kontroly nad strojem, i kdy p?ehled o základních hodnotách systém? si pochopiteln? udrovat musí. První prototyp YF-16 vzlétl 2. února 1974. Od r. 1981 jsou vyráb?ny pokro?ilejí typy F-16C a D (dvoumístná), které jsou i nadále modernizovány (zm?ny konstrukce, avioniky a systém? v?etn? radaru. Pro ?astá p?etíení p?i bojových manévrech byla k?ídla konstruk?n? zesílena. V r. 1991 byly nasazeny letouny F-16 v operaci Poutní bou?e (Desert Storm), kde létaly spolu s dalími letadly a byly pouity p?i útocích na letit?, vojenské továrny, postavení raket SCUD a na mnoství jiných cíl?. V roce 1999 byly nasazeny rovn? p?i akcích NATO proti Jugoslávii. Stru?ná charakteristika F-16C Základní funkce: Jednomístný stíhací letoun pro vzduný boj a víceú?elový stíhací letoun Výrobce General Dynamics, nyní Lockheed Martin Corp. Pohon: jeden dvouproudový motor s p?ídavným spalováním Pratt and Whitney F100-PW-229 nebo General Electric F110-GE-129 Výkon: 29 000 lb/ 129 kN Délka: 49 stop 5 palc?/ 15,03 m Výka: 16,7 stop/ 5,09 m Rozp?tí: v?. ?ízených st?el 32,81 stop/ 10 m Plocha k?ídla: 300 stop ?tv./ 27,87 m ?tv. Max. rychlost: p?es Mach 2/ 2124 km/h Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m Hmotnost prázdná: 18 240 lb /8273 kg max. vzletová: 42 300 lb/ 19 187 kg Dolet p?eletový: 2 415 mil/ 3 886 km bojový: p?es 575 mil/ 925 km Výzbroj: Jeden 20 mm kanón M-61A1 s 500 náboji; vn?jí výzbroj do 9726 kg na jednom záv?sníku pod trupem, esti pod k?ídly a dvou na koncích k?ídel (omezení hmotnosti na 5420 kg pro obraty s p?etíením 9 g) - výzbroj zahrnuje ?ízené st?ely AIM-9 Sidewinder, a AIM-120 AMRAAM, dalí odhazovanou i ?ízenou výzbroj (nap?. AGM-78 Standard, AGM-88 HARM, puma Paveway), odhoditelné palivové nádre a pouzdra s elektronikou pro radioelektronický boj, pr?zkum a zam??ování cíl?. Cena jednoho stroje F-16C/D: cca 20 milión? dolar? Posádka: jeden |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:52 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
A takhle to dopadá, kdy se to neumí |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:52 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
A kdy se to umí..... |
Autor: | russel [ sob úno 18, 2006 5:54 pm ] |
Předmět příspěvku: | |
O tomhle letadle kolují neskute?ný zv?sti. e m?lo konstruk?ní chybu, kv?li který se p?i p?etíení zhroutila podlaha a pilot vypadl,... Faktem ale, e "tlou?ku" hrany k?ídla (polomer nabezné hrany) to melo 0.1mm. Na zemi se na to davaly kryty, asi aby si nekdo nevedomky neuriz hlavu.... Lockheed F-104 Starfighter F-104 Starfighter byl první opera?n? nasazený stíha? dosahující rychlosti p?es Mach 2. P?vodn? m?l Starfighter slouit pouze krátce a v relativn? malém po?tu. Nakonec vyhrál veliký kontrakt NATO pro víceú?elový stíha? nové generace schopný nést jaderné zbran?. Ve velkém po?tu ho stav?lo evropské konsorcium firem z N?mecka, Itálie, Belgie a Nizozemí stejn? jako Kanada a USA. Byl významným letounem NATO v 60. a 70. letech. Slouil v letectvech Dánska, Holandska, NSR, Itálie, Belgie, ?ecka, Turecka, Kanady, pan?lska, Norska, Japonska, Jordánska, Taiwanu a Pákistánu. Licen?n? se vyráb?l v Japonsku. V sou?asnosti slouí jet? u p?ti italských letek jeho zmodernizovaná podoba Aeritalia (Lockheed) F-104S ASA Starfighter. Bylo vyrobeno celkem 2580 Starfighter?, co z n?j d?lá jeden z nejd?leit?jích západních povále?ných letoun?. Jeho nástup do sluby i provoz byl bohuel provázen ?adou nehod. Ukázalo se, e p?í?inou nehod nebyla chybná konstrukce, ale neodpovídající a nedostate?ná vycvi?enost posádek. Po ?ad? r?zných návrh? vznikla na ja?e 1953 varianta ozna?ovaná jako Lockheed L-246 nebo Model 83. M?la malé lichob?níkové k?ídlo s úhlem ípu náb?né hrany pouze 18°. Tenké p?ímé k?ídlo bylo výhodné p?i letu s malými úhly náb?hu a vysokých rychlostech, ale zp?sobovalo vysoký odpor p?i velkých úhlech náb?hu a p?i velkém p?etíení. Nebezpe?í aeroelasticity bylo eliminováno malým rozp?tím k?ídla a montáí p?ídavných nádrí na jejich konce. Letoun m?l povolen let nadzvukovou rychlostí pouze tehdy, byly-li nádre (nebo st?ely vzduch-vzduch) namontovány. První YF-104A (55-2955) byl hotov v únoru 1956 a za p?ísného utajení byl p?evezen na Edwards AFB. Zde poprvé vzlétl 17.února 1956 a 14.?íjna 1956 byly objednány první sériové F-104A. První jednotka dosáhla opera?ní zp?sobilosti 20.února 1958. Stru?ná charakteristika F-104A Pohon: proudový motor General Electric J79-GE-3A/3B Rychlost: max. 1047 mph, tj. 1669 km/hod min. 195 mph, tj. 314 km/hod Po?. stoupavost : 1006 ft/s, tj. 307 m/s Dostup: 64 830 stop/ 19 760 m Dolet b?ný: 730 mil/ 1 174 km maximální: 1400 mil/ 2 250 km Rozp?tí: 21 stop 9 palc?/ 6,6 m Délka: 54 stop 8 palc?/ 16,7 m Výka: 13 stop 5 palc?/ 4 m Hmotnost prázdná : 13 184 lb/ 5 980 kg max. vzletová :25 840 lb/ 11 720 kg Posádka: jeden Výzbroj: jeden 20mm kanón M61A1, 725 náboj?; 2x AIM-9B Sidewinder na koncích |
Stránka 1 z 3 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |