VanHelsing.info

Fórum pro vampýry, vlkodlaky, všelijakou jinou havěť a jejich temné rejdy
Právě je pon črc 26, 2021 2:44 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 26 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: stř čer 09, 2021 5:56 am 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob kvě 29, 2010 8:00 am
Příspěvky: 234
Bydliště: Lesy jižních čech
No film je ve fázi myšlenky a způsobu, jak jej realizovat bez více lidí.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: čtv čer 10, 2021 8:40 am 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5518
Bydliště: Kolín
Pořád platí kreslená verze bez herců?

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: čtv čer 10, 2021 10:09 am 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob kvě 29, 2010 8:00 am
Příspěvky: 234
Bydliště: Lesy jižních čech
Vlkům žel, to nemám šanci zvládnout. Zkoušel jsem to, ale zatím ne. Bude hraný, mám příslib dvou herců, nějaký dvourole jako v tom posledním. Jen musím dát dohromady scénář.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: pát čer 11, 2021 9:58 am 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5518
Bydliště: Kolín
Animace je samo náročná, to aby byl jeden profík. Stejně mám radši hrané věci. Doufejme, že se zadaří! Se těším!

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: pát čer 11, 2021 2:01 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob kvě 29, 2010 8:00 am
Příspěvky: 234
Bydliště: Lesy jižních čech
13. Velký vlk zasahuje

Jednou ráno jsem se probudil a šel pěšinou k rituálnímu místu. Ranní pozdravení Velkému vlkovi ale bylo jiné. Při odříkávání mé modlitby, se mi najednou v hlavě odehrál obraz. Bylo to naléhavé volání a v tom jsem si vzpomněl na svého kamarádka Radka. Ihned jsem spěchal do hostince. Beowulfa jsem našel v lokále. Seděl u stolu a popíjel u snídaně. Zamířil jsem k němu a bez dalšího si sedl k němu.
„Potřebuji do našeho světa! Můj kamarád je asi v nebezpečí.“
Beowulf se na mě podíval.
„Dobře, naučím tě, jak projít branou, pojď se mnou.“
Následoval jsem Beowulfa za hostinec. Šli jsme po pěšině k rituální mýtině. Když jsme došli k oltáři Beowulf se zastavil, otočil se ke mně.
„Jednou budeš také alfou. Máš právo umět otevřít bránu.“ Namaloval na zem sigilium. „Toto je klíč. Namaluj toto sigilium do Luny, imaginuj bránu a brána se otevře. Pak stačí projít. Zpět je to stejné. Pouze když není Luna, jak teď, musíš sigilium použít u oltáře Velkého vlka.“
Ihned jsem rukou začal kreslit sigilium, které mi Beowulf ukázal. Najednou se mi před očima začal objevovat kruh. Imaginací jsem z něho vytvořil bránu a vešel dovnitř. V uších mi lehce šumělo a chvíli se rozostřoval zrak. Ale to odeznělo a já se ocitl v lese. Dokonce jsem i poznával, kde jsem. Vždyť zde jsme byli s Radkem filmovat vlky! Jdu lesem a naslouchám. Les šumí, ptáci zpívají. Ale najednou se ptačí zpěv změnil. Nyní to znělo jako varování. A skutečně! V korunách stromů bylo plno a šumění ptačích křídel naznačoval, že letí pryč s varovným křikem. Zastavím se a vyčkávám. Nic se neděje, jen les ztichl. Za okamžik vidím záblesk. Zahledím se tím směrem a něco se tam pohybuje. Plížím se stále blíž, již jsem asi třicet metrů od zdroje záblesku.

Ano, je to člověk a jsou dva. Co to sebou mají? Teď mi to došlo, je to kamera. Zrychlím. Schovám se za kamenným valem a vidím…… Vždyť je to Radek!
V zorném poli vidím, další postavy, co přicházejí směrem k Radkovi a jeho společníkovi. Ale zjevně k nim nepatří, co tu dělají? Ptám se sám sebe. V tom jeden z nich vytahuje pistoli. Nečekám už ani vteřinu. Proměna byla rychlá a vyrazím. Slyším prásknutí zbraně a pak prudkou bolest v rameni. To už jsem u toho chlápka a moje drápy projdou jeho hrdlem. Pustil pistoli na zem a já jeho. Jeho dva společníci prchají. Nemám problém je dohnat. Jeden skok a přistanu na zádech toho tlustějšího. Druhá tlapa chytí jeho druha za záda, drápy se zaboří do masa a slyším křupnutí žeber a padá k zemi. Z díry na jeho zádech koukají jeho plíce. Ten co je pode mnou začal podivně páchnout. Asi mu povolil svěrač. Chytím ho za hlavu a přibouchnu s ní o zem. Ta praskne a jeho bezvládné tělo zůstalo ležet. Podívám se na ty dvě mrtvoly a pak se otočím směrem k místu, kde byl Radek. Na nic nečekám a mizím za blízkým porostem. Musím se proměnit zpět! Byl měl Radek infarkt. Proměním se do lidské podoby a vyjdu směrem, kde byli se svým štábovým kolegou. Jenže najdu zde pouze kameru a bednu s „nářadíčkem“. Podívám se na své rameno a to se již zhojilo. Naštěstí kulka proletěla skrz a nenadělala větší škody. Chvíli si sednu na poražený kmen a čekám. Po chvíli vidím, dvě postavy, přicházet. Zvednu se a mávám na ně. Radek se zastaví a kouká, jako by viděl ducha. Rozběhne se ke mně a obejmeme se.
„Kde se tu bereš? Jsi to ty! Už jsem tě pochoval“.
„Jasně, že jsem to já“.
„Musíme se sbalit a pryč. Přepadli nás nějací otrapové, ale objevilo se tu něco, co zabilo jednoho a dva utíkali pryč. Ono je to asi dohnalo, z dáli se ozýval řev“.
Díval jsem se na vyděšeného Radka a nevěděl co říci. Mám mu povědět, že to jsem byl já. Raději ne.
„To je neuvěřitelné, co povídáš. Co se tady objevilo?“
„Asi už jsem zpitomnělý a přísahal bych, že jsem viděl vlka. Ale stál na zadních. Ale to je nesmysl. Měli bychom zavolat policii.“
Okem jsem viděl jeho kolegu, jak vytahuje mobil. Ihned jsem mu ho sebral z ruky.
„To bych nedělal. Co jim povíte? Že je zabil vlkodlak? Skončíte v kriminále, protože to vám nikdo neuvěří. Nechte to tak. Raději pojďte někam na večeři.“
„Dobrý nápad,“ pochválil se Radek. Všichni jsme došli k jejich autu a jeli do hotelu, kde byli ubytovaní.

* * *

Sígrid se začínala obávat, kde jsem. Zmizel jsem jako pára a v hostinci uviděla Beowulfa.
„Neviděl jsi někde Herva? Někam se ztratil,“
„Neboj, vrátí se ti, pouze se šel naučit něco, co bude jako budoucí alfa potřebovat.“
To Sígrid uklidnilo. Zvedla se od stolu a šla si sednout před hostinec. Vítr příjemně foukal a les šuměl. Jeho řeč byla jasná a naléhavá. Ano, tam v dálavách je jejich domov. Tam budou muset s Hervem odejít.

* * *

Radek s Jirkou seděli v hotelové restauraci. Dobře pojedli a Jirka po pár pivech začal Radkovi vyprávět. Sám od sebe by s tím nezačal. Ale Radek byl zvědavý.
„Tak kde jsi celou tu dobu byl!“
Hladina alkoholu udělala své a tak jsem Radkovi vše vypověděl. I to, jak to bylo s těma grázlama, co je přepadli. Nenápadně sledoval, jak to Radek tráví.
„To si děláš prdel! To je přeci nesmysl! To ti nestojím ani za to, abys mi řekl pravdu! Jsme byli přátelé.“ Zklamaně odchází do svého pokoje. Vůbec jsem nechápal, co to do něj vjelo. Vypravil jsem se za ním. Dohnal jsem ho před dveřmi s číslem 123.
„Počkej Radku, já nekecám.“
„Jo, tak to dokaž!“
„Dobře, jak chceš!“ Jen jsem si nebyl jistý, jestli z toho nebude malér. Začal jsem se proměňovat. Netrvalo to dlouho. Jen jsem viděl, jak Radkovi lezou oči z důlků. Začal těžce dýchat. Proměnu jsem dokončil a Radek padl na zem a instinktivně se bránil rukama.
V tom se otevřely dveře. Vešel jeho kolega kameraman. Koukl na mě a s křikem vyrazil ze dveří a utíkal do recepce.
Raději jsem se proměnil zpět. Dal jsem se do pořádku.
„Už mi věříš!“
Radek se vzpamatovával ze šoku.
„To je neuvěřitelné, to musíme natočit. Jak jsi se sem dostal?“ Asi by bylo ještě spousta otázek, kdyby nevběhli do pokoje další asi čtyři lidé. Už nic neviděli, samozřejmě.
„Prej vlkodlak, co jsi to chlastal?“ smáli se všichni Radkovi a se smíchem opustili pokoj.
„Pojď se mnou, něco ti musím říci a ukázat,“ a táhl jsem Radka za hotel, kde bylo parkoviště.
„Ještě se můžeme vidět. Jsme nějak spolu spojeni, protože Velký vlk mi ukázal, že jsi v nebezpečí, teď se musím vrátit. Objal jsem Radka a nakreslil sigilium pro vytvoření brány. Vešel jsem do ní a zmizel Radkovi z očí. Ten stál jako opařený, ale v očích mu svítila naděje a radost, že se s Jirkou znovu setkali a že se mu nic zvláštního nestalo. Cože? Nic zvláštního, tak to nesdělo.

* * *

Branou jsem prošel kousek od hostince. Vydal jsem se tedy směrem k mému novému domovu. Uviděl jsem Sígrid, jak sedí před hostince. Jak mě uviděl, rozběhla se ke mně a dlouze jsme se objali.
„Je to tady,“ řekla tajemně a já intuitivně věděl o čem mluví. Budeme se loučit.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Lycantropea
OdeslatNapsal: sob čer 12, 2021 10:17 pm 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5518
Bydliště: Kolín
Pěkné! Prosím si pokračování, to loučení mě navnadilo 8) .

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 26 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přeskočit na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz