VanHelsing.info

Fórum pro vampýry, vlkodlaky, všelijakou jinou havěť a jejich temné rejdy
Právě je čtv pro 19, 2024 9:18 pm

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: stř kvě 21, 2008 4:53 pm 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5759
Bydliště: Kolín
Zcela nečekaně, jako před tři čtvrtě rokem, zase razím do našeho výrobního závodu v Číně, tentokrát s izraelským konzultantem projektu v Pardubicích, ale to jen tak mimochodem, že je tady fůra izraelských investorů, který si samozřejmě posílaj na kontroly svý konzultanty. Tak, a teď k vlastní cestě.
Byla kratší, než ta minulá, dva dny tam, dva pobyt, a dva dny zpátky. Zvlášť tu zpáteční jsem si užila, ne, neměli jsme poruchu, tak vážný to nebylo, však se ještě zmíním dál. Jenom se těch šest hodinu časovýho posunu v tak rychlým sledu špatně zvládá, zvlášť, když se navíc těsně předtím ještě posunul čas na letní.

Letěli jsme tam i zpět přes Paříž, kde se přestupovalo na Air France Boeing 777.
Nevím, proč na tý fotce vypadá tak mrňavej – není, je tam klasicky 3 + 4 + 3 sedadel v řadě, pak business, a nakonec první třída, která je hned vepředu, a nikoli o patro výš, jako u 747. Každopádně sedadla, nebo spíš ležadla v 1. třídě připomínají trochu sci-fi a holt, bledá závist. Pro info, obyč letenka, kterou jsem měla já, stojí zpáteční cca 40 000,- kompletně se vším, ale já bych levnějc neletěla. Lítat se nebojím, naopak, činím tak ráda, ale earolinky se snažím vybírat, proto jsem už podruhý omítla Aeroflotem přes Moskvu.

Pohled na letadlo a úchachného stevarda, se kterým byla neskutečná zábava:
Obrázek

Obrázek

Let z Paříže do Šanghaje trval klasicky 12,5 hodiny. Letěli jsme za krásnýho počasí, takže se dalo koukat ven, bylo vidět Petrohrad, pak Ural, Volhu, tu šíleně pustou Sibiř, kde je akorát semtam nějakej důl, kterej musí bejt obří, když je z těch 10 000 m tak pěkně vidět, a pak Čínská zeď, která mi posledně málem unikla, tentokrát jsem si na ni počkala, a pak už se přistávalo.
Jak vyplývá z výše uvedeného, nacpala jsem se samozřejmě k okýnku, což má i jisté nevýhody. Například jeden čeká, až se zvedne ten na prostřední sedačce, aby společně zvedli toho na kraji, málo platný, každej máme nějakej ten biorytmus. :wink:
Těch dvanáct hodin je opravdu strašně dlouhejch, jeden se projde po letadle, není to nic moc, protože uličky jsou úzký, na sedadle před sebou sice máte obrazovku, kde se ukazují letový údaje, trasa a pozice letadla na mapě, krom toho můžete volit ze sedmi filmů, nebo nějakej seriál, cestopisy, hry, a taky si můžete pustit cca 20 rozhlasovejch programů. Nicméně, časem se Vám nechce nic, ani spát, ani zírat na Willa Smithe coby Legendu, ani na jiné oblíbené hrdiny.
Během letu dostanete třikrát jídlo a pití, a jinak si můžete chodit do improvizovaných bufetů pro nápoje, zmrzlinu, nudlovou polívku nebo sendviče.
Mno, a nakonec konečně přistanete. Není pravda, že přitom vidíte, jak na verandách pijou lidi kafe, jak tvrdil jeden můj známej, ale nalétává se poměrně nízko nad městem, to je fakt.

Lety do Číny jsou plný dlouho dopředu, potože je to bez ohedu na OH vítaná a frekventovaná destinace, ale podívejte se, jak jsou ty prostory v terminálu prázdný:

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Zase v Šahghaji, nikdy mě výška a architektura budov nepřestane fascinovat, takže přikládám ještě pár snímků:

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Dálnice z letiště, odbočka v dolní části snímku vede nepochybně do nějaké méně významné vesnice (významnější vesnice nejde pod 100 000, čtete dobře sto tisíc, obyvatel).

Obrázek

„Náš“ hotel Renaissance, stejně, jako vloni:

Obrázek

Obrázek


„Trojpostel“ na pokoji, se šesti obrovskejma a měkkoučkejma polštářema 8) :

Obrázek

„Panda forever“ – jsou všude, ve všech možnejch provedeních a podobách, tahle je ještě celkem vkusná:

Obrázek

Ještě jednou, teda dvakrát, promenáda Bund v noci:

Obrázek

Obrázek

A teď si radši vemte k ruce něco k jídlu, blíží se moje nejoblíbenější téma :twisted: .

Večeře v restauraci s mořskými rybami, vyzkoušená již při minulým pobytu. Personál hovoří pouze čínsky, nápisy pouze v čínských znacích, to na úvod:

Obrázek

Ve vstupní obrovské hale Vás přivítají tradičně oděné děvy a provedou po sále. Záhy pochopíte, že si z kádí a nádrží máte vybrat druh a množství, Váš doprovod si to zapíše, a pak Vás uvede o patro výš ke stolku. Za deset minut, dýl to netrvalo, přinesou, co jste si vybrali, upravené rychle, a velmi chutně.

Ještě předtím dají na stůl čínské červené víno, 15 let staré, chutná jako portské. Jedná se o výjimku, Číňané alkohol moc nepijí, a víno vůbec, ale k tomu se jetě vrátím.
Pak, ještě před jídlem, donesla jedna z těch jejich krasavic malé desky, vnitřek samozřemě kaligrafie. Poprvé se mi podařilo z toho nějak vyklouznout, ale podruhé se už odbýt nedala, a tak jsem se nadechla a pro celý stůl objednala to vpravo na druhém řádku odspodu.
Přinesli čaj, a výbornej. Čaj, nikoli alkohol, je základní nápoj, i k jídlu, ale já čekala spíš tarantuli.

Na fotkách malá ukázka, z čeho bylo možno vybárat: všechny možné druhy ryb a mořských plodů, a nejen to:

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Mohli jsme zvolit i velmi ceněné a taky velmi drahé žraločí ploutve, to jsou ty s červenými mašlemi, ale neudělali jsme to. Ne kvůli penězům, ale je to jedna obrovská chrupavka, chutná to jako želé bez příchuti, a tak jsme radši vybrali něco jinýho.


Obrázek

Rozhodně to ale nebyly ty ubohý želvičky, těch nám bylo přece jenom líto, a už vůbec ne tihle brouci (není to moc vidět, ale jsou to brouci). Zapomněla jsem dodat, že všechno bylo v okamžiku výběru živé a v pohybu, samozřejmě.


Obrázek

Obrázek


Byli jsme v tu dobu v restauraci jediní cizinci, jinak byly hosté pouze domácí:


Obrázek

K jídlu jako takovému. Nejsem samozřejmě odborník na čínskou stravu, a za dvě krátké návštěvy toho jeden moc nepochytí, ale aspoň to základní.
Není lepší způsob, jak zhubnout :D . Prvně kvůli způsobu, jak jíte, teda čím. Jednak nám příbory ani nedávali, a pokud nám je donesli, hrdě jsme je odmítli. Některé jídlo, jako nudle, se totiž ani jinak jíst nedá a rýže je vařená tak, aby se dala pohodlně nabrat. Po troše cviku jsme sice s těma hůlkama mávali docela jinak, než domácí (jedna zůstává pevná a pohybuje se druhou), ale sousto jsme do pusy dopravili, a to bylo nejdůležitější. Každopádně sousta jsou malá a chvíli trvá, než se najíte, nemůžete to do sebe naházet, jako když jíte příborem.
Jídlo je už připravené, pokrájené na kousky.
Většinu jídelníčku tvoří zelenina (teď mluvím o oblasti, kde jsme byli, ale tohle myslím platí pro celou Čínu), upravená s příchutěmi, osmažená, s omáčkou, a hlavně na rozdíl od toho, co děláme tady, strašně dobrá. Chutnala i těm, co ji normálně nejedí. Rýže se kupodivu v oblasti okolo Šanghaje moc nejí, spíš nudle a knedlíčky. Jsou lehoučké a mají slané i sladké náplně. Jiná kategorie jsou knedlíčky v polévce, tvořené masovou nebo jinou směsí zabalenou v tenké rýžové placičce. Jídlo má více chodů, alespoň dva, a vždycky končí polévkou. Moučníky neznají.
Maso je u nich vzácné a drahé, proto se třeba kuře naporcuje na malé kousky celé, a pokud jíte jinde, než v hotelu, musíte počítat s tím, že v kousku masa může být i velmi ostrý úlomek kosti. Obalují třeba i chrupavky na koncích stehen a kuřecí hřebínky, které platí dokonce za vybranou lahůdku.
Jídlo je více či méně kořeněné, osmažené, opečené, s omáčkou, ale vždycky jsme si moc pochutnali. Vynikající jsou ryby.
Dokonce jsem viděla i vepřové, což je něco neobvyklého, a sice naše stará dobrá pečená kolena, jenom s medovou krustou.
Ostatně čínská kachna se také dělá s medovou krustou, tenká vrstva masa se odkrojí a servíruje jako porce zabalené v tenké placičce. Objednali jsme si celou kachnu, a ze zbytku kachny nám pak udělali další jídlo.

Obrázek

Obrázek

Večeře v hotelu s obchodními partnery je ovšem jiná, než v závodce, nebo mimo hotel (jo, přes varování jsme zkusili i místní jídelnu a vůbec to nebylo špatný), i když i tady platí, čímž se vrátím k tý dietě, že je potřeba ze slušnosti nechat aspoň čtvrtinu, byť s krvácejícím srdcem.
Jídlo se servíruje na kruhovým otočným stole a každý si přitáhne, na co má zrovna chuť a přendá na svůj talířek. Talířek, nikoli talíř, jak říkám, nechápu, jak můžou bejt některý Číňani tlustý, krom filmů a mafii. BTW: ten pán při těle je původem Japonec :wink: .

Obrázek

Obrázek


V každém případě jídlo, které dostanete v Číně, nemá zhola nic společnýho s tím, co pod tímhle názvem dostanete tady, můžete odložit housku, popojedem.

Jídlo v Číně paradoxně není drahé, pokud si ovšem nedebužírujete někde u pěti hvězd. Drahé je pití.
Existuje čínské rýžové víno, něco jako saké, ale to jsem ani nepotkala. Oni sami moc nepijí, špatně totiž alkohol snášej, takže jsou okamžitě tuhý :) .
Pivo dostanete jednak domácí, kvalitu neumím posoudit, neboť jsem nezkusila, jednak si můžete poručit snad každou světovou značku. Nicméně i ve špičkovým hotelu ho neumějí pořádně nalít do sklenice, jednoduše to neznají, i přes davy turistů a fůru návštěvníků. O víně nemluvím. Mně přinesli k jídlu dvě sklenice, a na výběr dvě lahve, bílé a červené. Za chvíli přišla znova, opět s oběma lahvemi a za celej večer jsem ji nepřesvědčila, že opravdu barvu nezměním :lol: .
Tvrdý alkohol samozřejmě také dostanete, i koktejly.


Už jsem zmínila jeden dost silnej a nepříjemnej blok, kterej cítíte na každým kroku, a to je jazyk.
V hotelu umí více či lépe anglicky recepční, servírky a číšníci jenom něco a ještě dost málo na to, abyste řekli něco víc, než jenom ukázali na jídelní nebo nápojový lístek. Na obou bývá proto pro jistotu i vyobrazení.

Jinak se nedomluvíte. Taxík pro vás pošlou, nebo mu ukážete čínskými znaky napsanou adresu. Doveze bez problémů, neokrade, jízdné je také poměrně levné. Existují i soukromé a hotelové taxíky, kde je konverzace stejná, tedy nulová, a dovezou Vás stejně, jenom o trošku dráž. Jiný způsob dopravy je dost obtížný. Nedomluvíte se, a autem jde o pro nás, jejich provozu neuvyklé, neřešitelnej problém. KONE dokonce nedovoluje nikomu kromě domácích zaměstnanců řídit, třeba tak, že byste si auto pronajali, a podobně postupuje řada dalších firem a organizací, takže návštěvník, nebo Evropan, kromě ryze soukromé cesty nedostane šanci řídit vůbec. Ne, že by bylo čeho litovat, však jsem už místní provoz popisovala minule.

S kým se slušně domluvíte, jsou průvodci, je jich sice málo, ale umějí, kromě lidí ve výrobních závodech zahraničních firem, opravdu dobře anglicky. Navíc Vám usmlouvají cenu - kromě státních obchodů se smlouvá úplně všude, i v té vodní tisíc let staré vesnici Zhuang Zhou, kam jsme se zase podívali.

Škoda, mám další snímky ze Zhuang Zhou, z Kunshanu, kde je výrobní závod, i ze Šanghaje v práci, takže je sem vložím až přítí týden.
Jeden den třeba strašně pršelo, vichr mezi mrakodrapy opravdu fest, ale zase mám snímek haldy barevných pláštěnek na kolech u semaforu a jedno superluxusní nákupní středisko, kam jsem se schovala, když už to opravdu nešlo jít dál.

Asi by se slušelo říct něco k lidem jako takovým a vůbec k tomu, jak vypadá situace v Číně, když tam jeden je, i když jenom na pár dnů. Tak příště, už začínám mít křeč, jak jsem nějak poslední dobou trošku zlenivěla :twisted: :wink: :D .


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: pon kvě 26, 2008 11:37 pm 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5759
Bydliště: Kolín
Kunshan, „naše malé město“, má přes 1 milion obyvatel. Výrobní závod vznikl před deseti lety na poli, nikde nic nebylo, jenom vesnice poblíž. Dneska se první vlna domů bourá, ustupují moderní výškové výstavbě. Dozvěděli jsme se dost šokující zprávu: továrna se bude během dvou let stěhovat dál za město. Dál znamená 50 – 60 km. Důvod? Na jejím místě vyroste obrovské obchodní centrum. Okolí už je jedno velké rumiště. Zatímco v Šanghaji vznikají vyšší a vyšší budovy projektované podle návrhů světově známých architektů, právě to, co zrovna probíná v Kunshanu, ve městě, které je cca hodinu a půl jízdy autem od Šanhghaje a na místní poměry „malé“, je důkaz, jak obrovský rozvoj nejenom ve výstavbě, ale ve všem Čína prožívá. Stavebnictví, výroba, obchod, všechno se děje v pro nás naprosto neuvěřitelným měřítku. Není divu, vždyť všichni všechno vyrábějí v Číně, a její hospodářství jde neskutečně nahoru.


Pro porovnání sem dávám snímky z okna pokoje ve Swiss Hotelu. Na podzim staveniště, dnes sportovní areál s hřišti, atletickými drahami, parkem, promenádou, a využívají ho, hráli tam fotbal, trénovali běh,…. a ráno důchodci cvičili na promenádě tai-či, nebo co to bylo.

Obrázek

Obrázek

Obrázek


A ještě jednou dračí řezba v hale:


Obrázek


Vesnice Zhuang Zhou, ta dřevěná, tisíc let stará. Letos jsme tam byli znova.
Po řece se plavily loďky a dámy s veslem zpívaly, že by jim v Benátkách mohli závidět:

Obrázek


Zkouška tradičního oděvu:

Obrázek

Pohled od řeky:

Obrázek

Krámky se suvenýry:

Obrázek

Vím, že jste podobný snímek už viděli, ale….

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Meleme meleme rýži,…

Obrázek

Učebna v domě boháče:

Obrázek

Obrázek

Postranní ulička:

Obrázek

Vstupní (a taky výstupní) brána Zhuang Zhou:

Obrázek

Přesuneme se těch 80 km ze Kunshanu zpátky do Šanghaje.

Pravda, Šanghaj je obrovský přístav, a mnohem více poevropštělá, nebo spíš kosmopolitní, metropole, než třeba Peking, ale stejně. Mimochodem, oni píší latinkou Beijing, a světové jazyky to přejímají. Musím přiznat, že „bejdžín“ zní docela jinak, než „pekin“ :wink: .

Pršelo skoro celej den a na fotkách je to vidět, ale je to Šanghaj :) .

Obrázek

Pohledy z mostu: šikmá perspektiva není dána tím, že bych z něj chtěla skočit, ale snahou dostat ty zatracený baráky do objektivu :twisted:

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Tááákovýhle kaluže tam mají:

Obrázek

Hotelová zákoutí:

Obrázek

Obrázek

Profesionální deformace, aneb hotelový výtah a – já :wink: :

Obrázek



Obchod, s jakým se můžete setkat jako turisté je dvou druhů. Buďto kupujete zboží světových značek v luxusních obchodních domech, pak platíte hodně, ale pořád míň, než u nás. Je známo, že hadry, pardon oblečení, je v Praze dražší, než v Paříži. Koupíte originály, o to se bát nemusíte.

Snímky z jednoho takového obchodního centra, kam mě zahnalo počasí:

Obrázek

Obrázek

Nebo zamíříte v Šanghaji na jednu určitou nákupní třídu a okamžitě se na Vás vrhnou. prodejci a prodejkyně (od slova trhovkyně) s katalogy (!) zboží, které je, slušně řečeno, fake. Jsou každé dva metry a pronásledují Vás i přes několik bloků, zbavit se jich musíte opravdu tvrdě a neústupně. Dost záleží na tom, co byste koupili. Nechá se sehnat oblečení velmi slušné kvality, které je sice napodobenina, ale dobrá, na rozdíl od těch hrůz, co se nabízejí tady v tržnicích. Musíte ovšem vybírat a důkladně. Já jsem si tam sice nic nekoupila, ani jsem to nezkoušela, ale jiní ano a musím říci, že ve výběru oblečení měli docela šťastnou ruku. Podle kvality materiálu možná vydrží i několik vyprání :wink: , ale vážně, dotyčnému se nákup povedl. Jiný kolega koupil přehrávač mptrojku. Jako dárek pro syna. Hrála půl hodiny a dost. Mno, měl ji levně, ne? Osobně bych si nikdy nic takovýho nepořídila, ani žádné z nepřebernýho množství hodinek, ani elektroniku, nic. Dokonce ani v tom oblečení by se mi nechtělo hledat, i když jiným se podařilo. Jak jsem už psala předtím, ošatit se můžete velmi levně, jak se stalo na podzim jednomu z lidí, kteří leteli se mnou, když se mu ztratil kufr a doručili ho až druhej den, což ten dobrák netušil, takže se rychle vybavil hned první odpoledne.
V těchle obchodech se stejně jako na tržištích i v krámcích se suvenýry u památek smlouvá, a jako na perským trhu, cíl je polovina. Jsou tací, které to baví - ten Izraelec sám řekl, že by si mohl otevřít školící středisko a učit tam smlouvání. No, bodejť ne! :twisted: Pravda, byl nedostižnej, až mi těch prodavačů bylo občas opravdu líto.

Co je v Číně určitě drahé, je bydlení a auta.
Soukromých aut je velmi málo, buďto se jezdí služebními, nebo na těch mopedech, rikšách a kolech po dvou i po třech a odvezou tak neuvěřitelný věci, počínaje lednicí nebo celým sklopeným krámkem a konče dvěma až třema malejma dětma. Způsobem, kterej se musí vidět, aby jeden uvěřil, že je to vůbec fyzicky a technicky možný.

Snímky z dopravy, nebo spíš chaosu, kterému se říká provoz po městě, jsem už dávala na podzim. Teď jenom doplním fotky barevnejch pláštěnek kólistů, aneb když v Šanghaji pršelo:

Obrázek

Obrázek

Zajímavá kombinace:

Obrázek

Když jsem na podzim mluvila s naší průvodkyní, říkala mi, že Číňani jsou velmi přičinliví lidé, kteří se snaží tvrdě pracovat a vydělat peníze na byt a případně auto. Musím říct, že flákajících se Číňanů jsem moc nezahlídla, vlastně žádnýho. Ve fabrice pracovala většina lidí ve věku pod třicet let, nebo spíš pod pětadvacet. Nezastavili se a nemyslím, že by to bylo kvůli nám. Pravda, velká část práce je manuální, nebo s použitím obyčejných obráběcích strojů, žádná supermoderní laserová centra nebo roboti. Nicméně nadřou se dost – proto je taky jejich práce tak levná.

Jedna čínská kolegyně nám přinesla každému typický čínský hedvábný váček s bonbony a vysvětlovala, že je dostanou i její kolegové, jako oslavu její svatby. Něco jako naše koláčky. Horlivě jsme blahopřáli a s údivem jsme zjistili, že se svatba konala už před dvěma lety. Oslava byla o dva roky opožděna, protože předtím bydleli každý u svých rodičů a teď měli konečně byt, kde sice s nimi žijí i její rodiče (mezonetový byt ve dvou podlažích), ale kam mohli konečně pozvat hosty. Oba pracují ve firmě, v tom výrobním závodě, a do práce a z práce jezdí společně na jednom mopedu. Leč, mají vlastní byt a jsou na to patřičně hrdí. Slíbila mi fotky z té oslavy, tak jestli dojdou, dám nějakou sem.

Vůbec mi všichni přišli jako velmi snaživí, dokonce i ty servírky v hotelu si poznamenávaly na bločky, jak se co řekne, i když jim ta angličtina jinak moc nešla. Ale upřímně, když si představím jihočínský nářečí,… :)

K politice se mi vyjadřuje dost těžko, protože se o ní jednoduše nemluvilo. Jednou přišla řeč na náboženství, ta dívka mi řekla, že její babička je buddhistka, ale ona nevěří, protože chce jít vlastní cestou. Mno, dobrá, mohl to být koneckonců opravdu její osobní názor a rozhodně to znělo přesvědčivě. Podotýkám, Šanghaj opravdu není Peking, tam se řeší hlavně obchod, výroba, loďařství, jednoduše big business, a je to skutečně město mnoha kultur a zřejmě větší tolerance. Každopádně, měli tam pouze jednu sochu Maa, na Náměstí lidu (ale no jo, pořád :wink: ), zato v nadživotní velikosti, a nezdálo se, že by někaho nějak uchvacoval, kromě upřímně pobavenejch cizinců. Mao je ještě pořád na všech bankovkách, to je fakt. Ne, nevzala jsem si tričko „ Free Tibet“ , jak mi škodolibě doporučovali kolegové, ale taky jsem neměla pocit, že mě někdo hlídá, ani nikde nevisely žádný rudý hadry ani hesla, jako kdysi, neblahé paměti, u nás. Může to být jenom tím místem, víc nejsem boužel schopna posoudit, ale nějaká politická atmosféra mě tam minula, a že jsem na ni i po těch letech citlivá, aspoň myslím. Šanhghaj je moderní světová metropole, a Peking, který je mnohem „čínštější“ holt neznám.

Ani jednou jsem nepotkala nikoho nepříjemnýho, když nepočítám jednu dámu v obchodě se suvenýry, se kterou moje průvodkyně smlouvala o ceně hedvábného šátku (kvalitu dovedla posoudit okamžitě) a nakonec mi řekla, ať jdeme dál, že se to nevyplatí. Nadávky ovšem patřili té průvodkyni, a nikoli mně :wink: . Jednu nevýhodu ale tahle příjemná tvář a nekonečná zdvořilost mají, a to velkou. Musíte se neustále přesvědčovat, teď mluvím o obchodní spolupráci, technických údajích, atd., že Vám skutečně rozumí, jinak Vám s úsměvem všechno odkejvou, ale polovina věcí někde uteče. Ale to už je můj problém, pro změnu :wink: :D .

Ještě jsem slíbila „stručný“ popis poněkud dobrodružné cesty zpět.
Let byl v pohodě, jenom se opozdil, takže jsme v Paříži přistávali v okamžiku, kdy začínal nástup do letadla do Prahy. Pravda, na stejném letišti, pouze v jiném terminálu, a jak tak bývá dobrým zvykem, potřebovala jsem se dostat na terminál F a přiletěli jsme na A. Již z abecedního pořádku plyne, ža to nebylo nejblíž :wink: , a pokud jste někdy letěli přes Charlese de Gaulla, míním samozřejmě letiště, tak víte, že není z nejmenších. Pravda, na dvě skupiny cestujících, kteří měli taky „connecting flights“ , čekala u výstupu z letadla stevardka, ale já byla sama, takže na mě se vybodli. Jednu výhodu jsem měla, věděla jsem kudy, protože jsem přestup absolvovala v opačném směru při letu tam, trvalo to ovšem volnou chůzí hodinu a půl. Nic jsem nehledala, jenom jsem utíkala. U pasovky, ke který mě poslala francouzská černoška, chci říci pracovnice letiště s pokrčením ramen, kterým reagovala na mou naléhavou prosbu, jsem se cca padesáti lidí stojících ve frontě jednoho po druhém s lapáním po dechu dovolila, že můžu předběhnout, jenom aby mi ten debil u okýnka řek, že okýnko pro přestupní lety je vedle a já musela stejně zvládnout druhou takovou frontu. Následoval běh vedle kilometrů pojízdných chodníků, neboť přeskakovat v pohodě cestující cestující a jejich skvělé kufříky se mi nechtělo, další byla krátká cesta vlakem spojujícím terminály a pak už jenom závěrečnej finiš terminálem F. Doběhla jsem k nejbližší obrazovce – u čísla letu se skvělo „boarding closed“. Jsem se zeptala u informací první letecké společnosti, která byla nejblíž, shodou okolností KLM, se kterou jsem letěla loni, a tam mi řekli, ať prostě projdu odbavením. Informace Air France, nebo pánbů nedopusť, přepážka Transfer Flights, to se v terminálu F sice nacházelo, ale boužel někde uprostřed, zase moc daleko pro mě, taky kdo by v Paříži potřeboval info od Air France, že. A tak jsem proběhla k rámu a prohlídce zavazadel a dvě pro změnu ochotné letištní dívky mi řekly, že mám štěstí. Letadlo ještě neodletělo, prý potíže s navigací. Kdokoli jiný by se okamžitě obrátil a šel pěšky, mně poradili číslo gejtu, které je jinak samozřejmě na obrazovkách všude, pokud ovšem není nástup do letadla ukončen, jako se stalo mně. To hlavně jsem neznala – kde se mám nalodit, a teď mi to konečně řekli. Musela ještě chvíli klusat, ale doběhla jsem k jediným volnýmu gatu, kde nebyli žádní cestující, jenom personál, a ti byli moc rádi, že jsem se dostavila. Pojedete autobusem, zněla neuvěřitelná zpráva. Seběhla jsem dolů, na letištní plochu a tam – nic, samozřejmě. Než jsem se vydejchala, přišel stevard, řekl hezky česky dobrý den, a pak pokračoval anglicky. Autobus přijede. A přijel. A dovezl mě k letadlu. Ne, neodstartovali jsme ještě předtím, než jsem se stačila připoutat, čekali jsme dalších dvacet minut na povolení. Nejspíš hledali kompas. Prokašlala jsem to, stejně jako půlku letu. Taky jsem se styděla zato, jak ze mě lilo. Není divu – běžela jsem 40, slovy čtyřicet minut v jednom tahu! Nikdy bych nevěřila, že něco takovýho vůbec svedu! Pak jsem přemejšlela, co by se stalo, kdybych letadlo nestihla. Museli by mi přebukovat let, protože letadlo z Číny bylo zpožděný, ale bylo by to bůhví na kdy (leda by měli volný to, čemu říkají „last minute seat“, a to mi u ČSA nezdá – ano, do Prahy jsem letěla s našima aerolinkama). V každým případě jsem byla ráda za platební kartu, kterou jsem měla s sebou, musela bych stejně letenku nejdřív zaplatit, a až pak by mi ji refundovali.
Jeden by řek, že už to stačí, mno, ale když se daří, tak se daří. Čekám na Ruzyni dvě hodiny do jedný do rána na kufr, kufr nikde. Jsem šla na reklamace. A ejhle: já jsem čtyřicet minut běžela, kufr, nemaje nožiček, ovšem nikoli. Jednoduše ho nenaložili. Abych to zkrátila, dovezli mi ho druhý den domů z ČSA (jak je v takovým případě jejich povinnost), sice bez kolečka, ale se vším uvnitř, tj. půlkou mýho šatníku, všema mejma šminkama, dárkama, účtama a zbylejma dolarama, který jsem si mazaně rozdělila na dvě částky a jednu dala dovnitř. Nic nechybělo a já jsem byla tak šťastná, že jsem ani nereklamovala to kolečko. Škoda, bylo by na novej kufr. Tak někdy příště :) .
A protože mám ráda tyhle šťastný konce, musím ještě dodat, že jsem druhej den prospala a ani mě nenapadlo jít do práce. Musela jsem přece zvládnout časovej posun :wink: :twisted: :D .

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: čtv čer 12, 2008 7:21 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 7:49 pm
Příspěvky: 4577
Bydliště: Scottish Highlands, (temp. NYC, NY)
Moc pěkné fotky! Díky za info a doufám, že brzy přibude další kapitolka. :D

PS - postrádám nějaký pic Ó převeliké adminky fóra? :twisted: (na kterém je poněkud vidět :twisted: )

_________________
"I was a catholic until I reached the age of reason."
"If you're a gay already, OK, but no new gays. That's it!"
"Sorry, I can't meet you Sunday afternoon - need to finish that exciting daydream episode I just started."


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: pát čer 13, 2008 3:57 pm 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5759
Bydliště: Kolín
Ehm,....... mám za to, že nějaký byly v topicu z první návštěvy,... se mrknu a kdyžtak dám nějakej obzvlášť tajemnej, nerada bych, abyste při pohledu na mě upadli do kómatu, pak bych tu zbyla opravdu sama :twisted:

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: pát čer 13, 2008 6:30 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 7:49 pm
Příspěvky: 4577
Bydliště: Scottish Highlands, (temp. NYC, NY)
Mariš, uklidní tě, když řeknu, že i ta nejhorší nemůže být horší než ta, na které jsem já při letošní dovolené? :mrgreen:

_________________
"I was a catholic until I reached the age of reason."
"If you're a gay already, OK, but no new gays. That's it!"
"Sorry, I can't meet you Sunday afternoon - need to finish that exciting daydream episode I just started."


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: pon čer 16, 2008 10:19 am 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5759
Bydliště: Kolín
Ha! Tak mi ji pošli PM, já Ti pošlu svou parodii na Titanic (ne, netopím se v Čínském moři, jenom stojím na takovým hotelovým schodišti :mrgreen: ), jestli tady teda už někde není. A uvidíme! :twisted:

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: pon čer 16, 2008 6:45 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 7:49 pm
Příspěvky: 4577
Bydliště: Scottish Highlands, (temp. NYC, NY)
To bych ráda, kdyby mě to CDčko šlo spustit na PC. Grr... :x
A nešlo by to tak, že ty bys mi tu svojí poslala a já bych se to pokusila zprovoznit? :mrgreen: Neslibuju ovšem na 100%.

_________________
"I was a catholic until I reached the age of reason."
"If you're a gay already, OK, but no new gays. That's it!"
"Sorry, I can't meet you Sunday afternoon - need to finish that exciting daydream episode I just started."


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Marischka zase v Číně
OdeslatNapsal: úte čer 17, 2008 7:25 am 
Offline
Admin Site
Uživatelský avatar

Registrován: sob úno 18, 2006 2:44 pm
Příspěvky: 5759
Bydliště: Kolín
Já Ti tu fotku pošlu PM a kdyžtak ještě nějakou přihodím (z tý Číny, aby sis nemyslela, že Ti pošlu rodinný album :D ). A huvidíme!!! :twisted: . akorát musím z domova, tady se nedostanu na photobucket. :evil:

_________________
Obrázek Obrázek


Nahoru
 Profil E-mail  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přeskočit na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz