VanHelsing.info

Spíš nekonečná sestupná spirála . Mno, na výhody ještě řeč nepřišla, a obávám se, že bych si zas tak moc nepolepšila.
Abych pravdu řekla, čím dál tím víc doufám, že vyberou toho druhýho, rozhodnout mají do konce měsíce, což je zejtra.

Kdy to řek, že každá změna jenom k horšímu?

Osma?! Ježkovy zraky! To je moudrák, máš recht, proč tyhle relikty vůbec rostou, když se pak musej vysekávat z dásně, fakt nechápu.

Jak to dnes dopadlo? Budou škatule hejbejte se?

Nevím, ale něco to má do sebe.


Rovnou dva. První byl bez problémů, ale po druhém to se mnou seklo přímo v ordinaci a následně jsem byla týden na neschopence s antibiotiky. Luxusní. Naštěstí - jak řekl děd Vševěd - teď už žádné nemám a je pokoj.

Nebudou žádný škatulata, vybrali toho chlapa. Sice to dopadlo přesně, jak jsem chtěla, protože měnit místo jsem zrovna chuť neměla, a takhle jsem aspoň dobře zapsaná u té agentury, kdyby se naskytlo něco jinýho, ale stejně mě to trošku bodlo. Jakobych to nevěděla, že, copak by na nějakou řídící pozici vzali ženskou?!

No Tě prkno! Výborný - ani nedomejšlím, jak ses z tý ordinace dostala domů. Mno, hlavně, že jsou opryč a bude svatej klid a pokoj!

Alespoň že už máš pokoj a nemusíš na to myslet. (Chlap na vedoucí pozici mě nepřekvapuje. Alespoň v zaměstnání musí dělat dojem, že mají někoho pod palcem - když už ne doma. )

Naštěstí jsem měla doprovod. I když takhle blbě mě bylo naposled během cvičného letu letadla (známá myslela kdovíjak není vtipná, když nám nabídla dva lístky) a to v okamžiku kdy pilot schválně nechal letadlo propadnout se o dobrých dvěstě metrů níž a hned po tom otočku o devadesát stupňů. Tentokrát jsem byla sice na bezpečné autobusové zastávce, ale v tu chvíli mě to jako velký rozdíl nepřišlo. Následných několik dní na čaji a mléku brčkem a následně bílém jogurtu už bylo procházka růžovou zahradou.

Ty mě překvapuješ! Na dobrodrůžo v nějakým létajícím vehiklu bych Tě zrovna netipovala! Mno, ještěže to nebyly lístky někam do manéže a nechtělo se po Tobě, abys zkusila krotit medvědy nebo tak něco!

Mno, i s tím brčkem to musel bejt docela zážitek . Brrrr! Teď si, doufám, dáš chvilku pauzu. Než se od osem dobereš k jedničkám, chvíli to potrvá.

Já sebe taky ne a vědět jasně do čeho jdu, tak do toho nejdu.
A v dalším kole lvy, co?

Ani mi to nepřipomínej. A na jedničky mi někdo sáhne jen přes svojí mrtvolu.

Mno, na krocení pand hned tak nedojde si myslím, a vůbec, kočičky jsou Tvoje oblíbený, ne? Panteři a tak.

Mi ani nehovoř, razím tam v pátek (ani radši nevyslovuju kam) a těším se už ode dneška. Navíc budu muset jet z Prahy v poledne (samozřejmě jdu k zubaři - už je to venku - v Kolíně) a pak se budu muset vrátit, aby se náhodou nepominuli, že tam v pátek nejsem řádně aspoň do půl páty,....grrr!
Když si vezmu, že pak jsou velikonoce a jako každej rok mě s chutí zmlátí každej, kdo se na to celej rok těší,... já tyhle lidový zvyky fakt nenávidím!
Pojedete na chatu? Možná už rozmrzla!

To jistě jsou - a nejraději je mám bezpečně za sklem, plotem, TV či plátnem v kině.

Na chatu určitě jedeme a co víc - nasázeli jsme velkou spoustu jarních kytek kolem příjezdové cesty a teď by měly začít kvés... krása.

*My most sincere condolences* ohledně Velikonoc. Koukám, že relax nehrozí.

Upřímně závidím možnost utéct do lesů a ještě se kochat kytkama!

Já si ještě v rámci hesla: Kdo nestůně na vánoce, scípá o velikoních", scípám, a to tak, že velmi. Holt vylezlo sluníčko, letní počasí, ideální pořídit si těžkou rýmu a lehký kašel. U mě nemůže jednou jít něco normálně.

Je to možný? Všichni kolem posledních čtrnáct dnů posmrkávají.

Rogue, ani mi to nezmiňuj! Velikonoce jem proprskala a vesele prskám dál! Evidentně na mě taky někdo prsknul, aby ho hrom po poli honil!

Tak abych ti ten anti-top trochu odlehčila... už třetí den bolest břicha a k večeru horečka... jen musím doufat, že je to rozhození po tom příšerném cestování a ne slepák.

Pevně doufám, že už jsi to rozchodila!

Já mám dneska kvalitní zážitek z hradecký dálnice. Na ani ne deseti kilometrech tři bouračky, brždění na poslední chvíli, ještě, že jsem jela v levým pruhu a auto za mnou mělo odstup. Vedle se šířily bílý oblaka dýmu z pneumatik od kamionů a slušněj zápach, jak se jim ty gumy pálily. Pak frajeři, co jeli zásadně odstavným pruhem, přece nebudou po dálnici popojíždět krokem, ....

Naštěstí už ano.

Šmarjá co je to za exoty? U nás je to nebezpečnější než v Brazílii nebo Rumunsku.

Mno, můžu zodpovědně prohlásit, že těch dvacet minut, co po tý dálnici jedu jednu jízdu, dělá cca třetinu celkový doby jedný cesty, ale zažiju přitom víc, než po Praze za celej den.

V pátek jsem dostala nápad, že zajedu do Ikey koupit nějaký věci. Netušila jsem, že slavěj 20 let a mají 20% slevy. V osm večer davový šílenství, jaký se musí zažít, to se nedá líčit. Podařilo se mi vyprostit se po čtyřech hodinách (!), jenom jsem platila u pokladny, nic víc, protože ta knihovna šla z nějakýho externího skladu. U tý pokladny jsem čekala přes dvě hodiny, než na mě přišla řada. Asi stokrát jsem měla chuť tu objednávku roztrhat, ale nakonec jsem to neudělala.
Tuším, že tomuhle se říká akutní masochismus . Takže k Ikee už ani na dostřel, navíc to od nich teda taky zrovna moc nevydrží. To byl ale nápad!

Máš pravdu, Ikea je akutní masochismus. Po pár nákupech nábytku, který se nedlouho poté rozpadl mě tam nikdo neuvidí. I když je pravda, že věcičky a doplňky, které nejsou sedací/pokládací tam někdy mají pěkné.
Jak znám tvoje čtecí záliby, tak doufám, že knihovna je neikeovsky bytelná.

To si můžeš myslet , hlavně, aby do ní šly umístit dvě řady knih za sebou, jinak se nechytám!

Ad topic: šíííílenej fofr, kam se podívám. V práci, doma, a vůbec,.... nejvyšší čas začít plánovat pravidelné výroční válení se v bahně, aneb dovolenou.

Kolik jich vlastně doma odhadem máš?

Tak to ti závidím. Dovolená mi až do října nehrozí.

Knihy jsem nespočítala, mám jich odvezeno cca 2/3, a to ve skoro 30, slovy třiceti bedýnkách jako na housky, teda rohlíky. Všechno jenom knihy, a kde v bedýnce zůstalo místo, jsem přihodila CD a DVD.
Jinak šaty a boty tahám v těch černejch plastovejch pytlech na odpad. Nejhorší je, že to vůbec nebere konce. Já si vždycky vezmu den dovču, stihnu tak desetinu z toho, co bych potřebovala, a zase mažu do práce.
Pravdu má klasik, když praví, že lepší fakt vyhořet, já mám občas chuť tomu pomoct.
Jinak stěhuju se do nového bytu v novém domě a už sousedi rypáčkujou, že vrtám do zdi, a co je ještě lepší, píšou vzkazy na nástěnku dole u vchodu, stěžujou si na mě a podepisují se "Nespokojení spolubydlící". Tak nevím, kterej barák mám dřív zapálit, asi oba.
Abych nezapomněla, samo se omlouvám, že jsem se neozvala, ale já po večer stěhuju bedýnky jako tukan, pak padnu a hotovo.

Slušná sbírka. Ale během stěhování je to o kýlu.

Chtělo by to vybraným jedincům pod dveře šoupnout hadičku se slzným plynem.

To je v pohodě... osobně sice nic nestěhuji, ale zato mám teď až na výjimky denně i dvě hodiny přesčasů, takže se domů dostanu tak v osm večer - a než stihnu alespoň základní věci, tak můžu jít zase spát.