VanHelsing.info

COMIC - CON 2021

31.10.2021

Odehrál se, na třetí pokus po dvou odkladech, ve dnech 15.-17.10. 2021 v O2 Universum v Praze.

Druhý ročník byl poněkud slabší, než historicky první vloni. Jednak prostě nebyl první, pak obsazením hostů, není divu, při neustálých odkladech a také mělo přijít o 8 000 návštěvníků méně, tedy „pouhých“ 12 000. Mno, v sobotu 18.10. to vypadalo, že tam jsou všichni i z loňska.

Také opatření na vstupech byla tvrdší. Nejprve kontrola dokladů o očkování nebo testech, pak na pás tašky a baťohy a nakonec osobní kontrola skenerem. Samozřejmě ječel můj kyčel, druhý den rentgen ukázal mou dobře ukrytou krabičku v tašce. Naštěstí měla službu žena, které jsem na dotaz: „Máte tam rohlíky, nebo co?“ po pravdě řekla, že dva kousky štrůdlu pro kamaráda. Byla tak hodná, že pravila, „ Pro tentokrát jsem nic neviděla, ale být to nemá“. V neděli přituhlo ještě v tom, že jsem musela z tašky vyndat klíče a předvést je. Měli tam hned u vstupu popelnice, z obou stran, kde končilo jídlo, pití a spreje. Úplně, jako když se chystám někam za hranice všedních dnů, což jsem sice dělala, akorát jsem k tomu zrovna nepotřebovala letadlo, ani kosmickou loď.

Ještě jednu věc tam měli jako na letišti: Cenu jídla a pití ve třech restauracích, které tam fungovaly, abychom hlady a žízní nezemřeli. Malá káva 65,-; bruschetta 110,-; muffin 45,- a jídlo jako takové okolo 200,- , a to ještě takřka dětské porce.

Ještě, že jsem utrácela za knihy. Tentokrát žádné suvenýry, jako loni. Jinak samozřejmě byla dvě patra obsazena stánky se vším možným, počínaje nakladatelstvími a různými vydavateli přes všemožné figurky Avengers a dalších za nekřesťanské ceny až po opravdu suvenýry nečekané, jako rohožku před vstupní dveře s nápisem „You cannot pass!“ a odkazem na LOTRa. Stála dost a než jsem se rozhoupala, znemožnil vstup do svého hájemství někdo jiný.

Samozřejmě, hlavní „taháky“ na podobné akci jsou dva. Cospleyers, včetně zahraničních a besedy s hosty.

Cospleyeři (omlouvám se za to slovo) měli svou soutěž a jedna domácí autorka kostýmů vyprávěla, jak se takové věci šijí a dávají dohromady, měla k tomu i módní přehlídku svých výtvorů jednak od těch, co si je u ní nechali vyrobit a jednak předváděli ti, které se jí podařilo přemluvit. Dva z kostýmů, které sklidily nějvětší ovace, byly pro postavy z Assasin´s Creed a původně je měla pro sebe a manžela na svatbu. Psala jsem „nechali vyrobit“, protože šití je sice nutné, ale dobarvování šupinek jedné po druhé pro kostým mořské panny z Aquamana, spočívající v obtahování obrysů a tečkování uprostřed malých šupinek při velikosti kostýmu, byť nositelku obepínal opravdu jako rybu – to je těžké si vůbec představit…. a jiné perly, někdy doslova, jindy neskutečná mravenčí práce.
Kromě toho mají kostýmy spoustu doplňků, které se musejí sehnat nebo zadat někomu, aby je vyrobil. Mimochodem, kamarád ji kontaktoval, neb by měl rád do příštího Conu kostým Deadpoola. Cena jednoduchého provedení činí cca 6 000,- Kč.

Samozřejmě byly k vidění postavy vídané i nevídané, někteří cospleyeři jsou opravdu profesionálové, živí se tím a je to znát.

Jiné kostýmy byly roztomilé. Rodinka - tatínek Superman, maminka Supermanka a asi roční hošíček Supermaneček, vůbec tam bylo letos hodně dětí v kostýmech od princezen přes něco z Harryho Pottera až po zmenšeniny Avengerů a dalších postaviček od Marvela a jinud. Z dospělých byla hitem skupina Venomů s náramně přesvědčivým, tedy odpudivým vzhledem, taky jsem každou chvíli potkala nějakého Deadpoola.
Chybět nemohl automobil z filmu Úpír z Feratu a jeho inovovaná verze.

Jména hostů se během odkladů několikrát změnila, ale než k napíšu něco k nim, jedna zajímavost. Ti, co vydrželi a lístky nevraceli ani jednou, natož dvakrát, dostali kalendář a tašku přes rameno s logem Conu, což při jásavé signální žluté barvě nebylo k praktickému použití, leda bych někam založila tašku na brambory. Co obsahoval kalendář se mi nepodařilo zjistit.

Nicméně – lístky těch, co neprošli z objektivních důvodů, jako neočkování, netestování, apod., jim platí i na příští Con, který by se měl konat už v únoru příštího roku, budou-li nám hvězdy, testy a vakcíny nakloněny.

Podařilo se nám protlačit se v pátek na zahajovací ceremoniál, kde chyběl Sylvester McCoy, neboť mu nevyřídili let včas, ale naštěstí se stačil včas dostavit v sobotu na plánovanou besedu. Neal McDonough nedorazil vůbec, produkce ho jednoduše nepustila z natáčení, kteroužto pikantní novinku mu sdělili v den odletu.
Když už jsme u létání, jednomu z proficospleyerů se ztratil ikonický kostým pro jistotu s celým kufrem,…

Ehm, musím si vrznout, kdybych měla zmrznout. Na zahajovacím ceremoniálu se opět, stejně jako loni, objevil Satan, tedy primátor Prahy Hřib, v převleku za Rimmera, což odtajnil, když shodil plášť s kapucí, napodoboval jeho gesta a řeč, žvanil i s politickými narážkami a většina auditoria mu tleskala. Kamarád, co byl se mnou, hlasitě vyvolával „č..á.u“ a někteří z kraje řady se nakláněli, aby viděli, kdo si to dovoluje. Mno, vedle mě seděl pár ve středním věku, kteří sice nic nevyvolávali, ale vyjádřili se verbálně sice slušně, ale jasně. Nějak nevím, proč by mi mělo být zle, jen si odskočím na akci, na kterou se těším rok a půl, a to hned při zahájení!

Besedy a fotografování s herci se konaly oba víkendové dny. Já jsem se sice fotit nenechala, ani si nedala podepsat fotky, co byly k mání, místo toho jsem si nechala podepsat knihy našich autorů, ale k tomu se ještě dostanu.

Program byl rozdělen na hlavní (besedy s herci, autory komiksů, atd.), tam jely paralelně 3 linie, z toho jedna pro Cosplay a program fanouškovský, kde bylo mnohem víc linií, v sobotu dokonce 11, včetně Sci-fi Line, Potter Line, Star Line a další a další. My jsem vymetli Book Line, kde byly rozhovory hlavně s českými autory, Miroslavem Žambochem, Kristýnou Sněgoňovou a taky Ondřejem Neffem. Od obou prvně jmenovaných jsem si nechala podepsat knížku a mám krásný zážitek s Miroslavem Žambochem, v momentě, kdy se mě zeptal s jakým „i“ má napsat věnování „pro Ivu“. Nejlepší na tom je, jak jeden, teda jedna, jihne ve vzdálenosti 30 cm od idolu a připadá si jako úplněj debil, když říká “ s měkkým, prosím“,…. Nemluvě o tom, že jsem tam nesla k podpisu JEDNU knihu a stála jsem frontu, protože všichni přede mnou vybrakovali knihovnu a nesli si menší stoh,…

Teď k besedám s herci:
Odehrávaly se ve velkém sále, začínalo se od 10. hodin a půl hodiny před otevřením dveří se stála fronta, vstupy jsou tři, ale dva jsou krajní, takže nejdelší zástup se shromažďoval uprostřed. Nad stolkem a sedačkami debatujících a po stranách byla velká plátna, na která se obraz přenášel pro ty, co pořádně neviděli. Pět prvních řad bylo vyhrazeno VIP hostům, ale dalo se stoupnout do fronty a pět minut před začítkem, kdy organizátor zvedl zábranu, vyřítit se vpřed a urvat místo. Nás ani nehlo, prostě jsme si o přestávkách střídavě drželi celkem slušnou pozici.
Stejně jako loni se dalo buďto poslat dotaz moderátorovi nebo si stoupnout za mikrofon a být snímán(a) kamerou na velké plátno, čili dotázat se osobně.
Kdo se necítil být jazykově nadán, mohl složit pětistovku, půjčit si sluchátka a při jejich vrácení mu dali zpátky čtyři stovky.

Stran moderátorů: Je mi to ukrutně líto, ale kvalita rozhovorů s hosty opravdu záleží na moderátorovi/moderátorce. Střídali se čtyři, z toho tři dobří. Mikoláš Tuček, Alžběta Trojanová a Jindřich Ekl byli ti, co vedli besedy výborně, nebo aspoň dobře.

V sobotu to bylo moc fajn, protože uváděl zkušený komentátor Mikoláš Tuček, který uměl položit otázky a reagovat na hosty. Za mě nejlepší z moderátorů, taky dostával odpovídající hosty, tedy, pokud to šlo, bohužel ho v neděli vystřídali.
Viděla jsem společnou besedu Sylvestra MacCoye a Normana Lovetta. Mám pocit, že jemu právě dnes 75 let, tedy Lovettovi, i když na ně rozhodně nevypadá.
Bylo to opravdu moc zábavné a vtipné, oni oba jsou výborní komici. McCoy prozradil, že začínal v kočovné kaskadérské skupině, která se jmenovala, teď to neřeknu přesně, Eskapády Sylvestera McCoy, nebo něco na ten způsob, což bylo jméno postavy, kterou on ztvárňoval a kdy si v rámci vystoupení nechal vybuchnout hlavu nebo začal hořet a podobně. Jméno postavy si pak už ponechal. Rozhodně praktický počin, jeho pravé jméno je Percy James Patrick Kent Smith – a dělejte s tím kariéru. Lovett, na rozdíl od výbušnějšího projevu kolegy, dával spíš typický suchý anglický humor pronášený s naprosto klidným výrazem, takže se perfektně doplňovali. Ostatně Lovett stále ještě dělá stand-upy, což je v jeho věku co říci. Mluvilo se samozřejmě o stěžejních rolích: Doctor Who a Radagast u Mc Coye a počítač Holly z Červeného trpaslíka u Lovetta. Oba samozřejmě natočili řadu dalších a nemalých rolí, na které taky přišla řeč a fascinuje mě, že je baví na Conech mluvit o věcech, které se odehrály před dvaceti a více lety. Bylo to velmi osvěžující.

V sobotu jsem ještě zvládla besedu s Edwardem J. Olmosem (Battle Star Galactica, Dexter,…). Nejen, že hraje, ale režíruje, produkuje, skládá a vůbec. Zajímavé, ale ve vážnějším duchu a spíš o tom, jak to má jeden částečně mexického původu těžké.

Katastrofa nastala v neděli, kdy besedy uváděla komentátorka smutně proslulá z loňska, kdy dost těžce urazila jednoho z hostů a on pak už moc nekomunikoval, naštěstí se jednalo o besedu, které se účastní dva hosté současně, jinak by to byl ještě větší trapas. A to nemluvím o základní věci. Jsem poslední, kdo by kritizoval něčí jazykové schopnosti, ale angličtina, která z ní padala, byla hrozná a výslovnost příšerná, a to nejsem žádný znalec.

První beseda dne byla opět s McCoyem a druhým hostem byl Manu Bennett (např. vymetl všechny řady Spartaka coby Crixus) a v Hobbitovi namluvil a pomocí motion picture i pohybově ztvárnil Azoga.
Omluvil se hned na začátku McCoyovi, že mu bere slovo a rozjel se. Mám ale pocit, že se na tom domluvili, protože McCoy se také dostal k řeči, ne, že ne, i když většinou mluvil Bennett. Leč, mluvil hezky a zajímavě nejen o Azogovi a McCoy už taky mohl být docela unavený, je to koneckonců starší pán. Na závěr odvezl Manu McCoye ze scény na vozíčku, co se na něm rozváží minerálky, což mě v původním dojmu jen utvrdilo.
Ještě maličkost: McCoy má úžasnou španělku (jako hůlku) s báječnou stříbrnou hlavicí, nebo hlavou či jak se tomu říká. Naštěstí ti dva tu krasavici inteligentní moc nepustili ke slovu, takže zatím dobrý.

Mno, a pak přišel první host, který doplatil na špatného moderátora, teda na ni, výše zmíněnou zlopověstnou Silvii Šustrovou, která se nazývá Draky, nebo tak něco. Kdyby mlčela, host to utáhne sám a bylo by to lepší. Nemlčela a první, kdo to pocítil, byl Ray Stevenson. Znám ho z Říma (míněno ze seriálu), z Vikingů a teď hrál v sérii o pirátech – Black Sails – neviděla jsem. Fajn charismatický chlap, opravdu chlap, při jeho výšce a figuře, zajímavě vyprávěl o rolích, hezky se na něj dívalo a dobře poslouchalo, nebýt té rezedy s takovými dotazy, že jsem ho obdivovala ještě za to, jak ani nemrkl a na rozdíl od ní se vyjádřil inteligentně i v momentech, kdy jsem fakt čekala, jak zareaguje.

Kdo ale její moderování odnesl nejvíce, byla dvojice hereček, pro nás známých hlavně ze Stargate. Obě křehounké, taky jak jinak, kamera rozšiřuje a obě tvrdily, že se osobně potkaly až tady v Praze na Conu. Torri Higginson ze SG-1 a posléze Atlantis a Anne – Louise Plowman z SG1 (Goa’uld Osiris).
Torri v kalhotech a tričku s vlasy do culíku a minimálně nalíčená, A.-L. Plowman to neuvěřitelně slušelo, byla moc pěkně oblečená a věk nevěk, fakt kočka. Se čtrnáctiletým synem a tchyní Maggií Smith, mimochodem.
Moderátorka zahájila provoláním, že otřepaných témat už bylo, a že začneme feminismem. Načež se pět nebo šest mužů, kteří seděli na VIP sedadlech, viditelně zvedlo a odcházelo, což ona vtipně komentovala řkouc, že muži odcházejí. Následovala neslaná nemastná debata o tom, že teď už je to lepší, k čemuž T.Higginson velmi trefně dodala, že i ženy kameramanky a režisérky musí mít určitou zkušenost a nemůžou se hned vrhnout na celovečerní film, protože to by se nemuselo podařit. Zajímalo by mě, jestli by si tenhle velmi rozumný názor mohla dovolit jinde, než ve zlaté stověžaté.
A pak přišla bomba. Moderátorka pravila, cituji doslova, to se nedá zapomenout: „Není nám dvacet, jak to vypadá s rolemi pro ženy po padesátce?“ Ono by to snad i šlo říct, kdyby diskuse probíhala jinak, byla jiná atmosféra a řeklo se to aspoň jiným tónem, i když já bych si to teda nedovolila, rozhodně bych aspoň použila jinou formulaci. Mně za ni bylo trapně už nějakou dobu, ale v ten moment bych se hanbou propadla. Jí stydno nebylo a já se styděla za ni.
Dámy to nějak odkopaly a pak už to opravdu šlo dolů vodou. Zajímavé ještě bylo, že A.-L. Plowman říkala, že její syn se na SG dívá, i když je tam jeho matka ve velmi velmi sexy oblečcích a hlavně – ona vybírá filmy, na které se koukat, prostě s nimi své děti (má ještě mladší dvě dcery) seznamuje, dívají se na to spolu, např. Bringing Up a Baby. Byla jsem jediná v sále, kdo zvedl ruku na dotaz, jestli to tady někdo zná, ale byla jsem nepovšimnuta, škoda. Nebo Out of Africa, překvapující výběr. Ona jednoduše budí dojem krásky spíš prázdné, což v jejím případě rozhodně pravda není. Mimochodem, ten specifický tvar úst má, i když se neusmívá.
Jednu chvíli přišla k mikrofonu dívčina, která Torri řekla, že pro ni jednu dobu znamenala něco jako matku, což Torri zjevně nečekala a viditelně ji to dojalo – ona sama děti nemá. Jedna z mála hezkých chvilek.
Když beseda skončila, zaslechla jsem, jak někdo říká, že to bylo nejslabší, co zatím zažil. Svatá pravda a ty dvě herečky si nezasloužily, aby se hodinu snažily udělat něco z ničeho a ještě ustály tu krasavu.

V neděli jsem se konečně dostala i ke kresířům komiksů. Ano, pokud si někdo vzpomíná, loni jsem se rozmáchla a pořídila si pár obrázků od malíře a také herce jménem Stewart Kenneth Moore.
Letos jsem navázala. Jeden A4 originál, jedna A4 podepsaná kopie, a další ve formátu A8 - my bychom řekli ex libris - k jeho nové knize Sex, Drugs and the CIA. Jojo, drobátko společensky kritické, ale tak moc zas ne. Prý je to už na Amazonu a snad to vydají i u nás. Že bych si to nechala v únoru podepsat. Jeden obrázek navíc jako dárek (jako vloni), však jsem se mu připomněla, jasně, že ne kvůli dárku. Leč - vyfotil se se mnou a prý jestli se ozvu na Twitter, pošle mi další obrázek. Jsem se neozvala, Twitteru nemajíc. Nevadí, za půl roku je taky Con a to by bylo, abych ho tam nepotkala, ostatně, dlužím mu ještě 10,- Kč, jak jsem neměla zpátky na tu krásnou lesklou dvacku.

Trvalo mi 2 týdny sesmolit tenhle reportek, ale aspoň se všechno usadilo. Fotky vložím v dalším příspěvku.

V únoru chci jít zase, stává se mi nějak návykovým vypnout a hodit všechno za hlavu, aniž bych kvůli tomu musela cestovat na jiný kontinent. Stačí pár bláznů okolo a okolní opruz přestane existovat. I kdyby na boty a chleba nebylo!

P.S.
Účast přislíbili Julian Glover (kdysi hrál Dubčeka, musím si vyhledat, jak se ten film jmenoval), Christopher Lambert, Suanne Braun (SG1) a další, třeba Robert Llewellyn (Kryton) z Červeného trpaslíka. Snad dorazí na druhý pokus Neal McDonough a znovu Manu Bennett,…
Tak uvidíme,….

COMIC-CON 2021, fotografie:

Zahájení za účasti cospleyerů:


Zahájení za účasti cospleyerů II:


V tom chlupatém byl kyblíček a v něm šustěnky:


Program Book Line:


Patrně Ayaku, ČR:


Pořád patrně Ayaku, ČR:


Mary a Feinobi, ČR:


Keiko, Holandsko (ta tmavá) a Mistvein, Belgie (světlé vlasy), uprostřed anonym:


Keiko a Mistvein:


I Hellboy, nebo co to je, musí jíst:


Han Jones, Francie, Captain America, ta podoba!



Módní přehlídka, šití a výroba kostýmů Veronika Matějková:












..... a další, už bez komentáře:

Děkuji za úžasnou reportáž. Muselo to být skvělé. Velice se mi líbily kostýmy, ikdyž ty americký super hrdiny nemusím až na pár výjimek. Dr. Strange a Venom.

Já děkuji za ohodnocení . Taky jsem to psala 2 týdny a dva dny opravovala překlepy, čímž netvrdím, že tam žádné nezůstaly .
Jojo, Venom je přece jenom "figura" a Dr. Strange mám ráda už kvůli jeho filmovému představiteli - Benedictu Cumberbatchovi.

Cooo?! Jenom figura, Venom je úžasný, připomíná vlkodlaka, ikdyž vzdáleně.

No dobře, škrtám figuru, píšu postava. Vyznělo to jinak, než jsem myslela - ne, že to je jenom nějaká figurka, ale pořádná postava, tak to bylo myšleno. Vlkodlak by mě v souvislosti s Venomem nenapadl. Venom znamená jed a to mně evokuje spíš hada nebo ještěra. Zoubky má ovšem pěkné, tím Ti připomíná vlkodlaka?

Přesně a umí se proměnit. Ale ano, venom v překladu je jed. Jsem zvědavý na dvojku.