VanHelsing.info

Grumman F-14 Tomcat



F-14 Tomcat je nadzvukový, dvoumotorový, dvousedadlový stíha? s m?nitelnou geometrií k?ídel ur?ený k ni?ení nep?átelských letadel za jakéhokoliv po?así nebo v noci, m?že vést manévrový vzdušný boj i provád?t p?epadové stíhání. Startuje v?tšinou z letadlové lodi.

Letadlo m?že vést v patrnosti až ?ty?iadvacet cíl? a šest z nich je schopno napadnout sou?asn? raketami AIM-54A Phoenix. P?itom ale nep?estává sledovat vzdušný prostor, p?i?emž jeho nesmírnou p?edností je sledovat i dolní polosféru a zachytit a zni?it tak i nízko letící cíle v?etn? protilodních ?ízených st?el. Jeho výzbroj m?že být rovn?ž kombinací jiných raket, st?el a bomb.

Letoun se vyzna?uje k?ídlem s plynule m?nitelným úhlem šípovitosti náb?žné hrany v rozsahu 20° až 68° v závislosti na letovém režimu. Prom?nná geometrie se používá zejména pro snížení vzletové a p?istávací rychlosti, vyšší akceleraci b?hem katapultového startu p?i maximální vzletové hmotnosti a snížení spot?eby paliva p?i hlídkování podzvukovou rychlostí. F-14 má motory s p?ídavným spalováním, jejichž trysky na konci trupu mají m?nitelný pr??ez. Oba motory jsou mezi sebou zna?n? vzdáleny, nad každým je jedna svislá ocasní plocha a mezi nimi je umíst?na palivová nádrž. Mezi tryskami jsou mohutné aerodynamické brzdy.
Tomcaty poskytovaly vzdušnou ochranu spojeneckým jednotkám p?i útoku na teroristické cíle v Libyi roku 1986, zú?astnily se rovn?ž operace Desert Storm proti Iráku.





Stru?ná charakteristika F-14D
Základní funkce dvoumístný obranný stíhací letoun operující z letadlových lodí s dlouhým doletem.
Výrobce: Grumman Aerospace Corporation
Pohon: dva dvouproudové motory General Electric F-110-GE-400 s p?íd. spalováním
Výkon: 2x 27 000 lb/ 2x 120,7 kN
Délka: 61 stop 9 palc?/ 19,10 m
Výška: 16 stop/ 4,88 m
Rozp?tí dle šípovitosti) minimální 64 stop/ 19,54 m
maximální 38 stop / 11,65 m
Plocha k?ídla: 565 stop ?tv. /52,49 m ?tv.
Hmotnost prázdná :41 780 lb /18 951 kg
b?žná vzletová: 64 093 lb /29 072 kg
max. vzletová :74 350 lb/ 33 724 kg
Dostup: 53 000 stop/ 16 150 m
Max. rychlost: 1242 mph /1998 km/h
Ak?ní rádius: 1240 mil/ 1996 km
Posádka: dva (pilot a radarový d?stojník)
Výzbroj: ?ty?i ?ízené st?ely AIM-54 Phoenix nebo AIM-7 Sparrow ?i AIM-9 Sidewinder, poslední typ F-14D m?že nést rovn?ž ?ízené st?ely AIM-120 AMRAAM. Jeden zabudovaný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 675 náboji. Namísto protiletadlových ?ízených st?el je možno podv?sit i výzbroj pro ni?ení námo?ních/ /pozemních cíl? do celkové hmotnosti 6577 kg.
Cena jednoho stroje: 38 milión? dolar?
Za?átek výroby: 1971

Podv?tev povále?ná letadla.

Boeing B-47 Stratojet



Výzkum a vývoj B-47 za?al v roce 1945 a prototyp poprvé vzlétla v prosinci 1947. USAF cht?lo podzvukový bombardér st?edního doletu operující ve vysokých výškách (požadovalo minimální rychlost 805 km/hod, taktický dolet 1609 km a dostup 12 190 m). P?ed nasazením protiletadlových raket SAM (zem? - vzduch) byly za nejv?tší hrozbu pro bombardéry považovány oprávn?n? stíhací letouny s vysokým dostupem. Protože Boeing?v navrhovaný B-47 m?l rychlost i obratnost stíha?? z konce 40. let a jejich hrozba tak byla minimalizována, byl vybrán pro sériovou výrobu a do služby za?al být za?azován od roku 1952. Vzhledem k tomu, že tehdy ješt? neexistovaly ani mezikontinentální, ani ponorkové balistické st?ely, byl takový bombardér jediným možným nosi?em jaderných zbraní.
B-47 byl prvním ?ist? proudovým strategickým bombardérem mezi jehož hlavní znaky pat?ilo šest proudových motor? instalovaných po dvou na dvou podk?ídelních pylonech blízko trupu a po jednom na dvou podk?ídelních pylonech na vn?jších stranách k?ídel. P?i vzletu pln? naloženého letadla byly také používány pomocné rakety a p?i p?istání padák uložený v ocasní ?ásti.
P?estože byl B-47 t?žší než jakýkoliv bombardér 2. sv?tové války, jeho dolet byl 3500 nám. mil (6480 km). Díky základnám na území Spojeného království (UK), ve Špan?lsku, Maroku, na Guamu a na Aljašce a díky tomu, že byl schopen tankovat palivo za letu, byl jeho dolet považován za dostate?ný (ve vzduchu dokázal vytrvat až 36 hodin).
Protože jaderné zbran? v 50. létech byly velmi rozm?rné, byla pumovnice B-47 p?izp?sobena pro jednu, maximáln? dv? jaderné bomby o vysoké ni?ivé síle. Omezená nosnost letadla tedy byla kompenzována jejich po?tem, p?i?emž cena za jeden stroj nep?esahovala 2 milióny dolar?. Jinak mohl bombardér nést samoz?ejm? i v?tší náklad konven?ních pum.

Nejd?ležit?jší však byla revize ur?ení letadla – v polovin? 50. let došlo k rozvoji sov?tských protiletadlových raket SAM a z výškového bombardéru se stal bombardér pro malé výšky. Schopnosti sov?tských SAM názorn? demonstrovalo sest?elení výškového pr?zkumného letadla U-2 pilotovaného Gary Powersem v kv?tnu 1960.
Poslední B-47 byl vy?azen v roce 1965 a na jeho místo nastoupily bombardéry B-52.
V souhrnu lze konstatovat, že B-47 byl technologickým pokrokem mezi bombardéry svými šípovitými k?ídly, proudovými motory, možností tankování za letu a opera?ními schopnostmi srovnatelnými s tehdejšími stíha?i. P?es to všechno byl limitován vnit?ními prostory, nosností a doletem a nedokázal se vyrovnat novým, nebezpe?n?jším hrozbám, ani pokro?ilejším letadl?m, která byla schopna tatáž poslání plnit daleko efektivn?ji.

Stru?ná charakteristika

Výrobce: Boeing Aircraft Company
Základní funkce: taktický výškový bombardér st?edního doletu
Pohon: šest proudových motor? General Electric J-47-GE-25; pomocné raketové motory odhazované po startu
Výkon: 6x 7200 lb /6x 32 kN
Délka: 107 stop/ 32,6 m
Výška: 28 stop/ 8,5 m
Rozp?tí: 116 stop/ 35,4 m
Rychlost bojová: 557 mph/ 896 km/h
max. 600 mph/ 966 km/h
Dostup: 40 500 stop/ 12 300 m
Dolet: 4000 mil /6440 km
Max. vzlet. hmotnost: 206 700 lb/ 93 758 kg
Stoupavost :mo?ská hladina 1850 ft/min, tj. 564 m/min
bojová (max. tah) 4350 ft/min, tj. 1326 m/min
Nosnost: 20 000 lb/ 9072 kg
Šíp k?ídla: 35°
Posádka: t?i (pilot, kopilot, bombomet?ík/navigátor)
Výzbroj: dva 20mm kanóny v demontovatelných ocasních v?žích

Další podv?tev, nebo spíš výhon:

Boeing B-50 Superfortress



B-50 Superfortress byl t?žký bombardér dlouhého doletu, který vznikl v roce 1945 ?áste?nou p?estavbou z nejv?tšího amerického vále?ného bombardéru B-29 Superfortress. Motory byly nahrazeny mnohem výkonn?jšími, k?ídlo zeštíhlelo a bylo pevn?jší. Rovn?ž byla použita i skládací svislá ocasní plocha (sm?rovka). Vznikly i pr?zkumné a tankovací verze. Typ KB-50 dostal pozd?ji ješt? p?ídavné proudové motory General Electric J47-GE-23.
Celkem bylo postaveno 370 stroj?.
Stru?ná charakteristika
Základní funkce
T?žký bombardér dlouhého doletu
Pohon: ?ty?i hv?zdicové pístové motory Pratt & Whitney R-4360-35
Délka: 99 stop/ 30,2 m
Rozp?tí: 141,2 stop/ 43 m
Plocha k?ídel: 1720 stop ?tv. /159,8 m ?tv.
Hmotnost prázdná: 84 714 lb/ 38 426 kg
max. vzletová 173 000 lb/ 78 472 kg
Bojový dostup: 35 650 stop/ 10 900 m
Rychlost cestovní: 244 mph/ 393 km/h
max. 395 mph/ 635 km/h
Stoupavost: mo?ská hladina 620 ft/min, tj. 189 m/min
nboj. (max.tah) 2200 ft/min, tj. 671 m/min
Ak?ní rádius: 2396 mil/ 3856 km
Max. ?as mise: 20 hodin
Max. nosnost bomb: 28 000 lb/ 12 700 kg
Posádka: osm (až jedenáct) - stabiln? pilot, kopilot, palubní inženýr, operátor radioelektronického rušení; levý, pravý, horní a ocasní st?elec
Výzbroj: t?ináct kulomet? ráže .50
Max. náklad bomb: 28 000 lb/ 12 700 kg
Po?átek výroby: 1945

A úúúž jsme zase zpátky v reálu:

Boeing B-52 Stratofortress



A zpátky k pevnosti:
Boeing B-52 Stratofortress

B-52 Stratofortress je těžký bombardér dlouhého doletu, který může provádět různé druhy misí. Létá vysokou, subsonickou rychlostí ve výškách přes 16 km a může nést na palubě jaderné nebo konvenční zbraně.
V konvenčních konfliktech provádí protiúdery při vzdušných i námořních operacích. Během operace Pouštní bouře (válka v Perském zálivu) vypustily letouny B-52 40% raket a bomb z celkového počtu zbraní použitých spojeneckými vojsky. Je vysoce efektivní při provádění námořního dohledu a může asistovat U.S. Navy při akcích proti nepřátelským plavidlům nebo při kladení min. Dva stroje B-52 jsou schopny během dvou hodin prozkoumat 140 000 čtverečních mil (364 000 čtver. km) mořské hladiny.
Všechny B-52 jsou vybaveny elektro-optickými infračervenými přístroji nočního vidění , televizními senzory s vysokou rozlišovací schopností pro zvětšení a přesné zaměření cílů i zařízením pro vyhodnocování terénu pro bezpečnost letu v nízkých výškách. Flexibilita letadel B-52 se plně projevila při nasazení ve Vietnamu a poté i během války s Irákem.
Vývoj B-52 byl zahájen již v r. 1948 (pokračování B-29 Superfortress), prototyp vzlétl 15. dubna 1952 a sériová výroba začala v roce 1955.. Přes 35 let byly B-52 stěžejními bombardéry amerického vojenského letectva, po aplikaci nejlepších technologií vstupují zmodernizované do 21. století s předpokládaným odchodem do výslužby až kolem roku 2045.
Modely G a H jsou schopny nést dvacet střel s plochou dráhou letu (dvanáct na dvou podkřídelních pylonech a osm na rotačním závěsníku v pumovnici) a jsou vybaveny dálkově ovládaným zadní střeleckou věží se čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm, resp. jedním šestihlavovým rotačním kanónem ráže 20mm . Letoun je navíc vybaven automaticky nastavitelným podvozkem, jenž je korigován v horizontální rovině až o 0,5 m v závislosti na povětrnostních podmínkách a trajektorii letu.

Stručná charakteristika
Základní funkce
Dálkový strategický nosič střel s plochou dráhou letu a bombardér
Výrobce: Boeing Military Airplane Co.
Pohon: osm / 49,04 m
Výška: 40 stop 8 palců/ 12,4 m
Rozpětí: 185 stop/ 56,39 m
Rychlost: max. 594 mph/ 956 km/h
cest. 509 mph/ 819 km/h
Rychlost pronikání: v malé výšce 420 mph/ 675 km/h
Poč. stoupavost: 33,46 ft/s/ 10,2 m/s
Dostup: 50 000 stop/ 15 151 m
Hmotnost: prázdná cca 185 000 lb/ cca 83 250 kg
max.vzletová: 488 000 lb/ 219 600 kg
Dolet bez tankování: 10 000 mil/ 16 093 km
Výzbroj: až 50 000 lb (22 680 kg) zbraní různého druhu - bomby, miny; modifikované typy G a H střely s plochou dráhou letu nebo řízené protipozemní resp. protilodní střely
Posádka: pět (velitel, pilot, radarový navigátors, navigátor a důstojník elektronických zbraňových systémů)
Záchranné prostředky: šest vystřelovacích sedaček
Cena jednoho stroje: 30 miliónů dolarů
Začátek výroby únor: 1955
Počet: Aktivní služba - 85; Rezerva - 9

Zatím poslední p?ísp?vek k "bejing?m", a myslím, že taky zajímavej:
Boeing E-4B



E-4B slouží jako Národní letecké opera?ní centrum pro Sbor národního velení. V p?ípad? národního ohrožení nebo p?i destrukci pozemních velitelských center slouží letadlo jako moderní velitelské, kontrolní a komunika?ní centrum velení amerických sil a jako centrum pro koordinaci ?innosti civilních složek.
E-4B, vojenská verze letounu Boeing 747-200, je ?ty?motorové letadlo dlouhého doletu operující ve velkých výškách se schopností dopl?ování paliva za letu. Jeho v?tší rozm?ry poskytují p?ibližn? t?ikrát víc prostoru než jeho p?edch?dce, velitelské letadlo EC-135.
Hlavní paluba je rozd?lena do šesti sekcí: pracovní prostor velitelství, konferen?ní místnost, zpravodajská místnost, pracovní místnost opera?ního týmu, komunika?ní místnost a prostor pro odpo?inek. Posádka E-4B m?že dosáhnout až 114 lidí, v?etn? spojeného opera?ního týmu, letecké posádky, údržbá?ských a ochranných složek a vybraných osob.

E-4B má elektromagnetickou pulzní ochranu, elektrický systém vytvo?ený k podpo?e pokro?ilé elektroniky a širokou paletu komunika?ních za?ízení. Dalšími zdokonaleními jsou ochranná pole proti nukleárním a termickým ú?ink?m, akustická kontrola, vylepšené technické kontrolní p?ístroje a modernizovaný systém chlazení elektrických komponent?. Pokro?ilý systém komunikace umož?uje celosv?tové komunika?ní propojení strategických a taktických satelit? s létajícím opera?ním centrem.
K poskytnutí okamžité podpory Sboru národního velení je vždy nejmén? jeden E-4B v pohotovosti na n?které z vybraných základen ve sv?t?.

Stru?ná charakteristika
Základní funkce
Létající opera?ní centrum
Výrobce: Boeing Aerospace Co.
Pohon: ?ty?i proudové motory General Electric CF6-50E2
Výkon: 4x 52 500 lb/ 4x 233.53 kN
Délka: 231 stop 4 palce/ 70,5 m
Rozp?tí: 195 stop 8 palc?/ 59,7 m
Výška: 63 stop 5 palc?/ 19,3 m
Max. vzletová hmotnost: 800 000 lb/ 360 000 kg
Vytrvalost: 12 hodin (bez dopln?ní paliva)
Dostup: 30 000 stop/ 9 144 m
Cena jednoho stroje 258 milión? dolar?
Posádka: až 114 osob
Datum výroby: leden 1980
Ve stavu Aktivní složky - 4; Air National Guard

Pro ty, co si rádi ?tou ve schematech:

Další boeing, nikoli nevýznamný, pat?í do povále?nýho období, jaksi jsem ho p?esko?ila, ale šlo o slavný typ:

Boeing B-29 Superfortress



Výškový t?žký bombardér vytvo?il v oblasti stavby letadel nový standard - silou motor?, hmotností, rozm?ry, p?etlakovými kabinami, výzbrojí, letovými systémy, každým detailem.
Od b?ezna 1938 vznikala studie nového bombardovacího letounu s p?etlakovou kabinou a p?í?ovým podvozkem. Byla zkoordinována i sou?innost dalších továren, takže do kapitulace Japonska bylo postaveno okolo 3000 letadel - p?itom ale stavba každého vyžadovala p?t- až šestkrát více ?asu, než kterýkoliv d?ív?jší bombardér.
První nálet bombardér? B-29 se uskute?nil 5. ?ervna 1944, od roku 1945 byly superfotressy rozmíst?ny na Mariánských ostrovech, odkud 500 stroj? dnem i nocí startovalo nad Japonsko (t?i B-29 musely z technických d?vod? p?istát v SSSR, kde se dostaly do rukou technik?m Tupolevovy kancelá?e a výsledkem byly kopie: bombardovací Tu-4 a transportní Tu-70).
T?i stroje B-29 provedly rovn?ž nálet nad Hirošimu a Nagasaki, kde svrhly první atomové pumy.
Verze B-29C m?la odstran?nu veškerou výzbroj s výjimkou ocasní st?elecké v?že, ?ímž bylo dosaženo ješt? vyšší rychlosti a v?tšího dostupu. Na konci války existovalo už 19 variant tohoto letounu.
Koncem 40. let byla vyvinuta významn? zm?n?ná modifikace letounu B-29, jež byla nazvána B-50. Jeden z typ? B-50, pok?t?ný Lucky Lady II, vykonal první nonstop kolem sv?ta.



Stru?ná charakteristika

Základní funkce
Výškový t?žký bomardér
Výrobce: Boeing Airplane Company
Pohon: ?ty?i 18válcové dvou?adé hv?zdicové motory Wrigth R-3350-23 Cyclone
Výkon: 4x 2200 HP/ 4x 1641 kW
Rozp?tí: 141,2 ft /43,05 m
Délka: 99 ft/ 30,18 m
Výška: 27,8 ft/ 8,46 m
Plocha k?ídel: 1736 sq ft/ 161,27 ?tv. m
Hmotnost prázdná: 13 5011 lb/ 33 795 kg
max. 74 505 lb/ 61 240 kg
Rychlost max.: 357 mph/ 575 km/h
cest. 290 mph/ 467 km/h
Dostup: 36 000 ft/ 10 973 m
Dolet : 3250 mil /5230 km
Výzbroj: 1x 20mm kanón, 12x 12,7mm kulomet; 9072 kg bomb \r\nPosádka: 10-14
První let: 21. zá?í 1942
Datum výroby: 1943
Cena jednoho stroje: 639 000 dolar?
Vyrobeno celkem: 3967

Boeing KC-135 Stratotanker



Hlavním posláním KC-135 Stratotanker je poskytnout dopln?ní paliva jiným letadl?m za letu. Tato jeho schopnost umož?uje U.S. Air Force vykonávat nejr?zn?jší mise ve všech ?ástech sv?ta. KC-135 slouží jako tankovací letoun i pro letadla U.S. Navy, U.S. Marine Corps a letadla spojeneckých zemí.
?ty?i proudové motory pod šípovitými k?ídly poskytují letadlu dostate?ný tah ke vzletu p?i celkové váze 322 500 liber (146 285 kg). Tém?? všechny vestav?né nádrže tankujících letadel mohou být pln?ny ramenem s tankovací hadicí, což je hlavní metoda dopl?ování paliva za letu. Speciální profilová koncovka nesená ramenem m?že být použita pro tankování po spojení s vysunutým tankovacím hákem obsluhovaného letadla. Tankovací rameno a pr?b?h operace sleduje technik sedící v ocasní ?ásti letadla.
Nad prostorem pro tankování je nákladová paluba, jež m?že pojmout cestující i náklad. V závislosti na množství paliva v tanku m?že KC-135 p?epravovat až 83 000 lb (37 648 kg) nákladu.

Stru?ná charakteristika : KC-135R
Základní funkce : letoun pro dopl?ování paliva za letu, nákladní a transportní letoun
Výrobce: The Boeing Company
Pohon: ?ty?i dvouproudové motory CFM International F108-CF-100
Výkon: 4x 22 009 lb/ 4x 97,9 kN
Rozp?tí: 130 stop 10 palc?/ 39,88 m
Délka: 136 stop 3 palce /41,53 m
Výška: 41 stop 8 palc? /12,7 m
Plocha k?ídla: 2433 stop ?tv./ 226,03 m ?tv.
Cest. rychlost: 530 mil/ 853 km/h
Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m
Dolet s nákladem: 2875 mil/ 4627 km
Max. vzletová hmotnost:322 500 lb /146 285 kg
Max. hmotnost p?epravovaného paliva: 203 288 lb/ 92 210 kg
nákladu 83 000 lb /37 648 kg
Posádka: ?ty?i
Výzbroj: žádná
Cena jednoho stroje: 52,2 miliónu dolar?
Ve stavu: Aktivní služba - 373; ANG a Rezerva - 268

Lockheed / Boeing F-22 Raptor



F-22 Raptor má sloužit k vybojování a udržení nadvlády ve vzduchu, p?epadovému stíhání i k dlouhému hlídkování ve dne i za stížených pov?trnostních podmínek nebo v noci. Stejn? dob?e m?že být nasazen proti pozemním cíl?m. Uplatn?ní technologie "stealth" spolu s nejmodern?jším p?ístrojovým vybavením má p?inést nové prvky do stávajícího pojetí vzdušného boje. F-22 má tak být schopen zjistit, identifikovat a zni?it svého protivníka d?íve, než se to poda?í jemu. Jako jediný známý bojový letoun bude F-22 dosahuje nadzvukové cestovní rychlosti bez použití p?ídavného spalování.
Palubní výzbroj tvo?í jeden vylepšený šestihlav?ový kanón M61A2 ráže 20 mm s prodlouženými hlavn?mi. ?ty?i st?ely vzduch-vzduch st?edního doletu jsou neseny v centrální trupové pumovnici na hydraulicky výsuvných záv?snících. Ve dvou menších bo?ních pumovnicích je uloženo po jedné raket? typu AIM-9 Sidewinder. K ni?ení pozemních cíl? lze do centrálního zbra?ového prostoru umístit dv? pumy s p?esmým navedením o hmotnosti 455 kg. Sériové letouny budou mít také ?ty?i podk?ídlové záv?sníky ur?ené pouze pro p?ídavné nádrže p?i p?eletech.
Prototyp vzlétl 29.zá?í 1990.
Za?átek sériové výroby F-22 prob?hl v roce 2002, kdy Raptory za?aly nahrazovat letouny F-15 Eagle.
Kombinace technologií stealth, integrované avioniky, manévrovatelnosti a letu supercruise (let nadzvukovou rychlostí bez použití p?ídavného spalování) dává pilotovi F-22 schopnost "first-look, first-shot, first-kill" (první vid?t, první vyst?elit, první zabít) letadlo potenciálního protivníka. F-22 je koncipován ne pro získání vzdušné p?evahy, ale pro získání a udržení naprosté vzdušné dominance.
V pond?lí 22. prosince 2004 poprvé letoun havaroval v Nevadské poušti p?i zkušebním letu. Pilot se katapultoval a p?istál nezran?n, nicmén? stroj v nyní uvád?né cen? 133,3 milion? dolar? byl zni?en.


Stru?ná charakteristika
Základní funkce: pokro?ilý taktický stíhací letoun, Stealth
Výrobce: Lockheed Martin / Boeing
Pohon: dva proudové motory Pratt&Whitney F119-PW-100 s vektorovým usm?r?ováním tahu
Výkon: 2x 35 000 lb/ 2x 155 kN
Rozp?tí: 44,5 stop/ 13,56 m
Délka: 62 stop 1 palec /18,92 m
Výška: 16 stop 5 palc?/ 5,0 m
Plocha k?ídla: 839,6 ?tv. stop/ 78 m ?tv.
Hmotnost prázdná: 30 000 lb/ 13 608 kg
max. vzletová: 60 000 lb/ 27 216 kg
Rychlost max.: Mach 1,8 – 2/ 2148-2387 km/h
cestovní: Mach 1,55/ 1850 km/h
Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m
Dolet: p?es 1865 mil/ 3000 km
Cena jednoho stroje: 71,2 milión? dolar?
Posádka: jeden pilot

[img]http://img.photobucket.com/albums/v481/Marischka/yf22refuel.jpg[/img:03d4ddcad6]

Ješt? t?i Rapto?i

Boeing (McDonnell Douglas)
F/A-18 Hornet

Pátá Kniha Mojžíšova (Deuteromium), Kap. 7, verš 20:
"Nadto sršn? pošle Hospodin B?h tv?j na n?, dokudž by nezhynuli, kte?íž by poz?stali, a kte?íž by se skryli p?ed tebou."



F/A-18 Hornet (srše?) byl vyvinut jako stíha?e u U.S.Navy p?edevším k získání vzdušné p?evahy a ochran? plavidel bojových jednotek.

Hornet byl navržen, aby plnil rozdílné úlohy stíha?e a úto?ného letounu, a následkem toho se vyrábí ve form?, kterou lze snadno p?izp?sobit kterékoli z obou úloh zm?nou po?íta?ového softwaru pro akci (p?vodn? m?ly být vyráb?ny verze dv? - stíhací a úto?ná). Byl výsledkem poznání, že je pot?eba letoun, který je nenákladný, výrobn? jednoduchý a lehký, a který nahradí stroje F-4 Phantom a bude operovat spole?n? s komplikovan?jšími, ale t?žšími a dražšími stroji F-14 Tomcat a F-15 Eagle.
Pro US Navy a US Marine Corps byla ur?ena smíšená výzbroj složená ze stroj? F-14 a F/A-18, kdežto US Air Force p?ijaly kombinaci stroj? F-15 a F-16.
Sériová výroba F/A-18A se rozb?hla 22. ledna 1976 a stroj poprvé vzlétl 18. listopadu 1978. K oficiálnímu opera?nímu nasazení došlo ale až v roce 1983. Sou?asná verze pro no?ní útok má také nainstalovaný naviga?ní systém s tepelným zobrazováním Hughes AAR-50.
Letoun je vybaven dopplerovským radiolokátorem APG-65, který je schopen sledovat deset a sou?asn? zobrazovat osm cíl? sou?asn?, je zárove? schopen odlišit dva t?sn? vedle sebe letící cíle. T?i na sob? nezávislé displeje v kabin? slouží pro zobrazení údaj? z radiolokátoru, další data z r?zných režim? ?innosti, údaje z termovizního systému FLIR, televizních soustav (jsou-li použity) i zobrazení z navád?cích hlavic n?kterých druh? ?ízené munice. V b?žném provozu pilot létá podle zjednodušených informací zobrazených na pokrokov? ?ešeném pr?hledovém displeji HUD. Vybrané p?epína?e a ovlada?e jsou umíst?ny na ?ídící páce a páce ovládání motor? (HOTAS). Na spodním centrálním displeji je zobrazována pohyblivá mapa s naviga?ními údaji, informacemi o cílech i p?edem známých prostorech ohrožení protivzdušnou obranou protivníka.
Konstruk?n? je F/A-18 st?edoplošník s k?ídlem se šípovitostí v podstat? jen na náb?žné hran? a s rozm?rnými vírovými p?echody ko?ene k?ídla do trupu, pod nimiž jsou umíst?ny jednoduché nepohyblivé otvory pro p?ívod vzduchu k motor?m. Na koncích k?ídla jsou lišty pro protiletadlové ?ízené st?ely. Dv? rozm?rné svislé ocasní plochy jsou ve vertikální rovin? vyoseny do tvaru písmene V a jsou umíst?ny mezi k?ídlem a vodorovnými ocasními plochami. Mezi nimi jsou dva motory s malým pr?m?rem.
Hornet létá i u Kanadských ozbrojených sil a v ?ad? armád dalších zemí celého sv?ta. Operuje z pozemních základen, ale je hlavn? nedílnou sou?ástí letecké síly letadlových lodí.
Hornet je malý, dvoumotorový, velmi hospodárný letoun a tyto vlastnosti jej p?edur?ují ke služb? u U.S. Navy a Marine Corps. Byly vytvo?eny i verze dvousedadlové (F/A-18B/D). Ob? verze jsou díky mohutné elektronické výstroji schopny útoku za každého po?así a samoz?ejm? i v noci.
V sou?asnosti je vyvíjena modernizovaná varianta F/A-18E/F Super Hornet.

Stru?ná charakteristika F/A-18C
Základní funkce :
víceú?elový úto?ný a stíhací letoun pro letadlové lodi
Výrobce: McDonnell Douglas; hlavní subdodavatel: Northrop
Pohon: dva dvouproudové motory General Electric F404-GE-400
Výkon: 2x 16 000 lb/ 2x 71,2 kN
Délka: 56 stop/ 17,07 m
Výška: 15 stop 4 palce /4,66 m
Rozp?tí: 37,5 stop/ 11,43 m
Hmotnost prázdná: 23 050 lb /10 455 kg
max. vzletová: 56 000 lb/ 25 401 kg
Ak?ní rádius: stíhací doprovod 460 mil/ 740 km
úto?ný: 634 mil 1020 km
Max. dolet 2190 mil/ 3520 km
Dostup: 50 000 stop/ 15 000 m
Max. rychlost: p?es Mach 1,8/ 1912 km/h
Kapacita vestav. nádrží: 11 000 lb /4990 kg
Výzbroj: Jeden vestav?ný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 570 náboji; vn?jší výzbroj na devíti záv?snících až do 7711 kg (?ízené st?ely AIM-9 Sidewinder, AIM-7 Sparrow, AIM-120 AMRAAM, AGM-84 Harpoon, AGM-88 HARM, Shrike, SLAM, Maverick, ?ízená puma Walleye); r?zné bomby všeobecného použití, miny, kontejnerové a segmentové pumy, napalmové nádrže raketnice a odhazovatelné p?ídavné nádrže. M?že být vybaven i nukleárními zbran?mi.
Cena jednoho stroje:24 milión? dolar?

A další Sršni

Příbuzný sršně - orel

McDonnell Douglas F-15 Eagle



F-15 Eagle je taktický stíha? s vysokými manévrovacími schopnostmi, který je ur?en pro vybojování a udržení vzdušné p?evahy. Jeho schopností je dosaženo krom? vysoké manévrovatelnosti i akcelerací, doletem a zbra?ovou a avionickou výbavou. M?že pronikat obranou a napadat a ni?it všechna stávající i projektovaná nep?átelská letadla. Jeho zbran? a letecké kontrolní systémy jsou navrženy tak, že jediný pilot m?že bezpe?n? a efektivn? vstupovat do leteckých souboj?.
Avionika letadla obsahuje pr?hledový displej, pokro?ilý radar, iner?ní naviga?ní systém i další letecké nástroje jako taktický naviga?ní systém nebo systém p?istávání. Na palub? F-15 se rovn?ž nachází elektronický výstražný systém (RWS), identifikace p?ítel-nep?ítel (IFF), elektronické rušení protivníka a palubní digitální po?íta?.
Vn?jší záv?sy letounu slouží k nošení p?ídavných nádrží, díky nimž tak odpadá eventuální nutnost tankování za letu, a zbraní. F-15 Eagle byl logickým následovníkem letounu F-4 Phantom II. První prototyp F-15A, který vzlétl vzlétl 27. ?ervence 1972, se vyzna?oval dv?ma dvouproudovými motory, širokým centroplánem a zádí trupu, šípovitým k?ídlem s nem?nnou geometrií a malou štíhlostí, vysokými zdvojenými svislými ocasními plochami a plovoucími horizontálními ocasními plochami s pilovitým zubem na náb?žné hran?. Jeho motory mu dodávaly ve vysokých výškách rychlost až Mach 2,5, což si vyžádalo v konstrukci rozsáhlé použití titanu (p?es 20% váhy draku). Celkem bylo do roku 1979 vyrobeno 385 stroj?.
V sou?asné dob? je hlavní používanou variantou F-15C, jehož bylo od roku 1979 do listopadu 1989 vyrobeno 481 kus?.
První dvousedadlový F-15B vzlétl 7. ?ervence 1973 a dodávky pro USAF byly zahájeny v listopadu 1974. Sou?asn? s verzí F-15C se za?al vyráb?t i dvousedadlový typ F-15D. Tyto modely spole?n? s verzí F-15E byly nasazeny jako letecká podpora i v operaci Pouštní bou?e, kde dosáhly potvrzených 26 sest?el?.
Verze F-15E vznikla modernizací typu F-15B. Prototyp tohoto "Strike Eagle" byl zalétán v roce 1982 a po vyhodnocení sout?že byla v roce 1985 zahájena výroba t?í dalších prototyp?. P?vodní objednávka na 392 kus? byla ale pozd?ji snížena na 209 stroj?.
Strike Eagle znamenal velký obrat v koncepci USAF, protože pilot už nemusel d?lat, by? s pomocí špi?kové avioniky, veškerou práci sám (navigace, používání zbraní a ?ízení akce). Místo letce na zadním sedadle je vybaveno ?ty?mi víceú?elovými obrazovkami pro radar, ?ízení a volbu zbraní a stálou kontrolu ohrožení; pilot je vybaven širokoúhlým pr?hledovým displejem (HUD), obrazovkami a pohyblivým zobrazováním mapy pro navigaci a automatickým kopírováním terénu. Kv?li množství avioniky musela být zmenšena jedna vnit?ní nádrž, ale letoun m?že používat standardní p?ídavné nádrže.

Stru?ná charakteristika F-15E
Základní funkce záchytný stíhací letoun a stíhací letoun pro získání vzdušné p?evahy
Výrobce: McDonnell Douglas Corp.
Pohon: dva dvouproudové motory Pratt & Whitney F100-PW-229 s p?ídavným spalováním
Výkon: 2x 29 000 lb/ 2x 129 kN
Délka: 63 stop 9 palc?/ 19,43 m
Výška: 18 stop 8 palc?/ 5,63 m
Rozp?tí: 42 stop 10 palc?/ 13,05 m
Plocha k?ídel: 607,94 stop ?tv./ 56,48 m ?tv.
Max. rychlost :p?es Mach 2.5/ 2655 km/h
Dostup: 60 000 stop/ 18 290 m
Hmotnost prázdná: 31 700 lb/ 14 379 kg
max. vzletová: 81 000 lb/ 36 741 kg
Max. dolet: 3570 mil /5 745 km
Výzbroj: Jeden zabudovaný 20mm rota?ní kanón M-61A1 s 940 náboji; ?ty?i rakety AIM-9L/M Sidewinder a ?ty?i AIM-7F/M Sparrow nebo kombinace st?el AIM-9L/M, AIM-7-F/M a AIM-120; tangenciální záv?sník na každé CFT dovoluje nést šest pumových záv?s?. K typickému nákladu pat?í 20 pum Mk 20 Rockeye šest st?el AGM-65 Maverick anebo dev?t nukleárních zbraní B61.
Posádka: dva
Cena: jednoho stroje 15 milión? dolar?.
Prototyp F-15A vzlétl 27. ?ervence 1972
Ve stavu Aktivní služba - 403; ANG - 126; Rezerva - 0

Už tu dlouho nic nep?ibylo,...

Další z "rodinky" Boeing?, a? by to jeden na první pohled nehádal,...


Bell/Boeing V-22A Osprey



V-22A Osprey je víceú?elové letadlo kombinující vertikální start a p?istání s horizontálním letem vysokou rychlostí ve velkých výškách. Kombinací rotujících a pevných ploch dosahuje vynikajícího pom?ru platícího zatížení a doletu.

V kv?tnu 1986 bylo objednáno prvních šest prototyp?, z nichž první vzlétl v b?eznu 1989 a v zá?í téhož roku poprvé dosáhl za letu úplné konverze z vrtulníku na letoun.

Pak byl vývoj byl na n?jakou dobu zastaven, z d?vodu nehod a n?kolika smrtelných úraz? pilot?. Problém byl samoz?ejm? v p?echodu mezi ob?ma letovými rovinami. Nicmén? armáda jich asi osm set objednala, zase na n?m za?ali pracovat, ale masov? se zatím nijak nerozší?il, po?ád probíhají testy,....
Ve službách US Navy m?že tento letoun (HV-22A) hledat a zachra?ovat jedince i skupiny voják?, vysazovat ?i nalo?ovat speciální bojové jednotky stejn? jako poskytovat podp?rné zásobovací lety pro flotilu. U Marine Corps m?že být nasazen pro dopravu jednotek, za?ízení a zásob, vzlétaje z lodí nebo základen na b?ehu.
V-22A unese až 15 000 lb (6804 kg) nákladu na vn?jších záv?sech nebo 20 000 lb (9072 kg)v trupu, resp. 24 muž?.
Osprey je letadlo s p?eklopnými rotory o pr?m?ru 38 stop (11,6 m) a s motory, které jsou (spolu s transmisemi) montovány na konce k?ídel. Díky tomu m?že V-22A operovat jako vrtulník - je schopen svislého startu i p?istání. Letoun se po oto?ení motorových gondol o 90 stup?? dop?edu stává plnohodnotným turbovrtulovým letadlem. K?ídla je možno pro snadn?jší uskladn?ní na palub? lodi sklopit. \r\n\r\nPrvní let se uskute?nil v b?eznu 1989.

Stru?ná charakteristika
Základní funkce
Víceú?elový výsadkový, logistický transportní letoun V/STOL s p?eklopnými motory
Výrobce: Bell/Boeing Vertol
Pohon: dva turboh?ídelové motory Allison T406-AD-400
Výkon: 2x 4586 kW
Pr?m?r rotoru: 38 stop 11,58 m
Po?et list? rotoru: t?i
Délka bez sondy: 57.3 stop/ 17,47 m
Výška: 17.2 stop/ 5,24 m
Rozp?tí v?. rotor?: 84.6 stop/ 25,78 m
Plocha k?ídel: 383 stop ?tver. /35,59 m ?tver.
Hmotnost prázdná: 31 885 lb /14 463 kg
max. vzletová: 60 500 lb /27 442 kg
Max. cest. rychlost: 361 mph (582 km/h) jako letoun v optimální výšce 115 mph (185 km/h) jako vrtulník u hladiny mo?e
Dostup: 26 000 stop /7925 m
Dolet: 2224 km - VTO p?i zatížení 5443 kg, 3336 km - STO p?i zatížení 9072 kg
P?eletový dolet: 2418 mil/ 3892 km
Výzbroj: žádná (resp. dva palubní kulomety kalibr .50)
Datum výroby: 1989

Jedno z Vietnamu velmi známé letadélko :

North American F-100 Super Sabre



F-100 Super Sabre byl první stíha? USAF dosahující nadzvukové rychlosti v p?ímém letu (první na sv?t? byl MiG-19). I když byl koncipován jako letoun pro udržení vzdušné nadvlády, používal se jako stíhací bombardér, a za války ve Vietnamu podnikl mnoho bojových let?.
Práce na nadzvukové verzi Sabre za?aly v únoru 1949. Kombinací dvou projekt? (Advanced F-86D a Advanced F-86E) vznikl typ Sabre 45, kde “45” ozna?uje úhel šípu k?ídla p?i?emž maximální o?ekávaná rychlost byla 1.3 Mach (1 383 km/hod).
Vzhledem k probíhající válce v Koreji se sou?asn? s testováním prototyp? rozeb?hla i sériová výroba - 1.listopadu 1951 potvrdila USAF objednávku dvou prototyp? a 110 sériových stroj? a 7.prosince 1951 p?id?lilo USAF letounu oficiální ozna?ení F-100. Byl to první stíha? z takzvané "Série století". Super Sabre byl první letoun na sv?t? v jehož konstrukci byl ve v?tší mí?e použit titan. Titan je pevný, lehký a tepeln? odolný. Nevýhodou je jeho k?ehkost a vysoká cena.
Start prvního prototypu se uskute?nil 25.kv?tna 1953. Hned p?i prvním letu p?ekonal letoun hranici zvuku a 6.?ervence dosáhl YF-100A p?i st?emhlavém letu z výšky 15 500 m rychlosti 1.44 M.

Nejvíce vyráb?nou verzí Super Sabre byla pokro?ilá verze tohoto stíhacího bombardéru, F-100D. Bylo postaveno tém?? 1274 exemplá??.
F-100D byl ur?en výlu?n? jako stíhací bombardér bez nároku na pln?ní úkol? zajišt?ní vzdušné nadvlády. Jeho k?ídlo bylo narozdíl od p?edchozích Super Sabre vybaveno p?istávacími klapkami. M?l také 6 záv?sník?, ale podv?šená výzbroj byla uvol?ována vyst?elením narozdíl od F-100C, kde se uvol?ovala p?sobením gravitace. M?l v?tší k?ídlo. Ze starších F-100 pod?dil p?í?ový vyhledávací radar. Byl vybaven autopilotem, který umožnil pilotovi soust?edit se na navigaci nebo taktiku, zatímco letoun samostatn? sledoval cíl. Mohl odpalovat i jaderné bomby nebo nést r?zné kombinace konven?ních pum. Pozd?ji byly F-100D schopny nést ?tve?ici ?ízených st?el vzduch-vzduch a byly vybaveny i podtrupovým záv?sníkem pro “speciální náklad”.
První F-100D vzlétl 24.ledna 1956, dodávky USAF za?aly v zá?í 1956. Poslední F-100D sjel z výrobního pásu v srpnu 1959. Výroba v Columbusu skon?ila v prosinci 1957.
F-100D byl široce použit ve Vietnamu. Po incidentu v Tonkinském zálivu za?aly F-100D USAF podnikat bojové lety nad Severní Vietnam. Šlo o dva typy bojových let?: ochrana úderných letoun? p?ed severovietnamskými stíha?i a bombardování pozemních cíl?. Letoun se ukázal jako pom?rn? snadno adaptibilní na tropické podmínky. Koncem 60. a za?átkem 70.let byly F-100 z boj? ve Vietnamu stahovány a nahrazovány výkonn?jšími typy jako F-105 a F-4.
Poslední F-100D opustily Vietnam v ?ervenci 1971. Poslední F-100D byl vy?azen od ANG v roce 1979.

Stru?ná charakteristika

F-100D

Základní funkce: stíha?
Výrobce: North American Aviation
Pohon: proudový motor Pratt & Whitney J57-P-21/21A s p?íd. spalováním
Výkon: 16 000 lb/ 71,17 kN
Rozp?tí: 38,75 stop/ 11,81 m
Délka: 50,03 stop/ 15,25 m
Výška: 16,24 stop/ 4,95 m
Max. rychlost: 864 mph (Mach 1,3), tj. 1 390 km/h
Po?. stoupavost :19 029 ft/min, tj. 5 800 m/min
Dostup: 50 033 stop /15 250 m
B?žný dolet: 534 mil /860 km
Max. dolet: 1995 mil/ 3 210 km
Max. vzlet. hmotnost: 34 833 lb/ 15 800 kg
Výzbroj: 4x kanón 20mm Pontiac M-39, 6 podk?ídelních záv?sník? (celkem 3 190 kg bomb,raket, p?ídavných nádrží, jaderná puma Mk-28 nebo Mk-43/57/61; pozd?jší verze - 4x AIM-9 Sidewinder.

...... a jeden dob?e vypadající Frantík :

Dassault Aviation Rafale



V roce 1979 byly ve Francii vydané specifikace potenciálního nástupce zastarávajících letadel ?ady Mirage, Etendard a Jaguar. Ze dvou samostatných projekt? pro pozemní a námo?ní letectvo se v zájmu úspory náklad? na vývoj p?istoupilo k jejich slou?ení do jednoho univerzálního letadla. V roce 1980 p?istoupila Francie k mezinárodnímu projektu EFA. Rozpory v požadavcích však p?inutily firmu Dassault Aviation v roce 1981 k zahájení vlastního soub?žného vývoje letadla nazvaného Rafale. V roku 1985 Francouzi definitivn? odstoupili od programu, na jehož konci je dnešní konkurent Rafala – Typhoon.
V roce 1986 vzlétl technologický prototyp Rafale A, ur?ený na ov??ení celkové koncepce. Po jeho úspechu byl zadán kontrakt na vývoj bojových verzí.


Pohon:
Sériové stroje mají výkonn?jší verzi s tahem zvýšeným na 87 kN.

Elektronika a avionika:

Jednou z hlavních výhod letadla je jeho moderní elektronika a avionika, která je integrovaná do jednoho celku a ?ízená dv?ma po?íta?i. Srdcem zbra?ového systému je rádiolokátor s pevnou anténou a elektronicky vychylovaným svazkem paprsk?. Umož?uje sou?asn? sledovat až 16 vzdušných cíl? a na 4 z nich simultánn? navád?t rakety, a to i na pozadí zem?. Dále má režimy mapování terénu a umož?uje let v režimu kopírovaní terénu. Maximální dosah na cíle s efektivní odrazovou plochou 0,1m2 je 110 km. V p?ípad? silného rušení, anebo pot?eby utajení, se využívá optoelektronický systém.
Sebeobranu zabezpe?uje systém Spectra, ktorý monitoruje ozá?ení letadla rádiolokátory protivníka a aktivuje pat?i?ná protiopat?ení (rušící soustavy a odpaluje klamné cíle) a laserový výstražný systém.

Kokpit:

Pilot sedí na vyst?elovacím sedadle, sklon?ném v úhlu 34° kv?li snížení zát?že pilota pri vysokých p?etíženích. Na zobrazování údaj? mu slouží širokoúhlý displej, 3 displeje z tekutých krystal? a p?ilbový displej Topsight. Namísto klasické ?ídící páky uprost?ed má joystick na pravém pultu.
N?které funkce, jako nap?íklad ovládání palubní radiostanice, jsou realizované hlasem prost?edníctvím systému DVI (Direct Voice Input).

Výzbroj:

Pevnou výzbroj tvo?í otá?ivý kanón GIAT 971 o maximální kadenci 2500 ran. Na 14 záv?sech je možné nést širokou paletu výzbroje o max. hmotnosti 8000 kg. Základní protiletadlovou výzbroj p?edstavuje raketový systém s dost?elem 50 km a s aktivním rádiolokátorovým navád?ním. Na boj na kratší vzdálenosti sa používá infra?ervená navád?cí soustava. Pro boj s pozemními cíli se používají kontejnery APACHE s r?znou pomocnou municí, laserem navád?né st?ely AS-30 L, rakety Aérospatiale ASMP s jadernou bojovou hlavicí, laserem ?ízené bomby BGL a r?zné ne?ízené bomby a rakety. Proti lodím je ur?ená raketa AM-39 Exocet.

Rafale M – námo?ní víceú?elová varianta, zesílená konstrukce draka pro vyšší násobky pretížení p?i p?istání na palube letadlové lodi, zesílená p?ední podvozková noha s úchytem pro katapult, p?idaný p?istávací hák, upravený naviga?ný systém. Po?et záv?s? 13.

Uživatelé:
Aéronavale
L’Armée de L’Air

Verze: Rafale M

Technicko-taktické parametry

Rozp?tí k?ídla (m): 10,72
Celková délka (m): 15,30
Výška (m): 5,34
Plocha k?ídla (m2): 45,7
Po?et ?len? posádky: 1
Hmotnost prázdneho letadla (kg): 9670
Maximální vzletová hmotnost (kg): 21500
Hmotnost výzbroje (kg):6000-8000
Objem palivových nádrží (l):5325
Maximální rychlost ve výšce 12000 –18000 m (km/h): 2125
Maximální rychlost ve výšce 1000m (km/h): 1390
Maximální dovolené p?etížení konfigurace: air-air (g) +8/-3,6 \r\nMaximální dovolené p?etížení:
konfigurace air-ground (g) +5,5/-3
Ak?ní rádius, režim:
hi-lo-hi (km): 1850
Ak?ní rádius, režim
lo-lo-lo (km): 1090
Reálný dostup (m): 18000
Rozjezd (m): 400
Rozjezd s maximálním zatížením (m): 600

A ješt? pár sníme?k?,...

Taky nevypadá špatn?
F -16 Fighting Falcon



F-16 Fighting Falcon je víceú?elový, kompaktní letoun s velkou obratností. Je ur?en k leteckým souboj?m a útok?m na pozemní cíle. Je relativn? levnou, ale velmi ú?innou zbraní Spojených stát? a jejich spojenc? a nahradil letouny F-4 Phantom II a jiné typy (u n?kterých evropských armád kup?íkladu F-104 Starfighter). V sou?asnosti plánuje USAF opat?it si 2800 stroj? F-16.
Ve vzdušných soubojích p?evyšuje F-16 svou obratností a bojovým doletem (tj. vzdáleností pot?ebnou pro p?ílet na místo boje, souboj a návrat) všechny letouny potencionálního protivníka. Jeho vybavení umož?uje útoky na cíle bez ohledu na denní ?i no?ní dobu nebo po?así.
Konstrukté?i F-16 vycházeli z nejnov?jších poznatk? aerodynamiky i z p?edchozích typ?, jako F-15 nebo F-111. Redukce velikosti a váhy stroje, jeho kupní ceny a ceny p?íslušenství nevedla nijak k redukci jeho síly. F-16 snese p?etížení až 9 G p?i plné palivové nádrži, ?ímž p?ed?í schopnosti jiných stávajících stíha??.
Avionika letounu obsahuje vysoce p?esný inerciální naviga?ní systém, po?íta? p?edávající informace pilotovi, rádia UHF i VHF a systém p?istání. Pilot má rovn?ž k dispozici radarový výstražný systém (RWS) a elektronické rušení pr?zkumných i zbra?ových systém? nep?ítele. Ovládání letadla je metodou "fly-by-wire" (elektroimpulzívní po?íta?ové ?ízení), kdy ?ídící páka je umíst?na na pravém bo?ním panelu. ?ízení není mechanicky zálohováno.
Z koncep?ního hlediska se jedná o st?edoplošník s nosnou plochou o šípovitosti náb?žné hrany 40°, jednoduchou svislou ocasní plochou a st?edoplošn? uspo?ádanými vodorovnými ocasními plochami. Pohyblivé náb?žné hrany k?ídla a vztlakové klapky po celém rozp?tí odtokové hrany umož?ují ve spojení s po?íta?ovým systémem ?ízení m?nit zak?ivení profilu k?ídla. Další zajímavé prvky zahrnují protažený p?echod náb?žné hrany k?ídla do trupu, generující silné ví?ení, které zlepšuje ovladatelnost p?i letu s vysokým úhlem náb?hu; automatické propojení k?idélek a sm?rovky; omezova? rychlosti vybo?ení. Pilot ovládající letoun za využití koncepce HOTAS se nemusí díky po?íta?ovému ?ízení do ur?ité míry zabývat možností ztráty kontroly nad strojem, i když p?ehled o základních hodnotách systém? si pochopiteln? udržovat musí.
První prototyp YF-16 vzlétl 2. února 1974. Od r. 1981 jsou vyráb?ny pokro?ilejší typy F-16C a D (dvoumístná), které jsou i nadále modernizovány (zm?ny konstrukce, avioniky a systém? v?etn? radaru. Pro ?astá p?etížení p?i bojových manévrech byla k?ídla konstruk?n? zesílena.
V r. 1991 byly nasazeny letouny F-16 v operaci Pouštní bou?e (Desert Storm), kde létaly spolu s dalšími letadly a byly použity p?i útocích na letišt?, vojenské továrny, postavení raket SCUD a na množství jiných cíl?. V roce 1999 byly nasazeny rovn?ž p?i akcích NATO proti Jugoslávii.

Stru?ná charakteristika F-16C

Základní funkce:
Jednomístný stíhací letoun pro vzdušný boj a víceú?elový stíhací letoun
Výrobce General Dynamics, nyní Lockheed Martin Corp.
Pohon: jeden dvouproudový motor s p?ídavným spalováním Pratt and Whitney F100-PW-229 nebo General Electric F110-GE-129
Výkon: 29 000 lb/ 129 kN
Délka: 49 stop 5 palc?/ 15,03 m
Výška: 16,7 stop/ 5,09 m
Rozp?tí: v?. ?ízených st?el 32,81 stop/ 10 m
Plocha k?ídla: 300 stop ?tv./ 27,87 m ?tv.
Max. rychlost: p?es Mach 2/ 2124 km/h
Dostup: 50 000 stop/ 15 240 m
Hmotnost prázdná: 18 240 lb /8273 kg
max. vzletová: 42 300 lb/ 19 187 kg
Dolet p?eletový: 2 415 mil/ 3 886 km
bojový: p?es 575 mil/ 925 km
Výzbroj: Jeden 20 mm kanón M-61A1 s 500 náboji; vn?jší výzbroj do 9726 kg na jednom záv?sníku pod trupem, šesti pod k?ídly a dvou na koncích k?ídel (omezení hmotnosti na 5420 kg pro obraty s p?etížením 9 g) - výzbroj zahrnuje ?ízené st?ely AIM-9 Sidewinder, a AIM-120 AMRAAM, další odhazovanou i ?ízenou výzbroj (nap?. AGM-78 Standard, AGM-88 HARM, puma Paveway), odhoditelné palivové nádrže a pouzdra s elektronikou pro radioelektronický boj, pr?zkum a zam??ování cíl?.
Cena jednoho stroje F-16C/D: cca 20 milión? dolar?
Posádka: jeden

A takhle to dopadá, když se to neumí

A když se to umí.....

O tomhle letadle kolují neskute?ný zv?sti. Že m?lo konstruk?ní chybu, kv?li který se p?i p?etížení zhroutila podlaha a pilot vypadl,...
Faktem ale, že "tlouš?ku" hrany k?ídla (polomer nabezné hrany) to melo 0.1mm. Na zemi se na to davaly kryty, asi aby si nekdo nevedomky neuriz hlavu....

Lockheed F-104 Starfighter



F-104 Starfighter byl první opera?n? nasazený stíha? dosahující rychlosti p?es Mach 2.
P?vodn? m?l Starfighter sloužit pouze krátce a v relativn? malém po?tu. Nakonec vyhrál veliký kontrakt NATO pro víceú?elový stíha? nové generace schopný nést jaderné zbran?. Ve velkém po?tu ho stav?lo evropské konsorcium firem z N?mecka, Itálie, Belgie a Nizozemí stejn? jako Kanada a USA. Byl významným letounem NATO v 60. a 70. letech. Sloužil v letectvech Dánska, Holandska, NSR, Itálie, Belgie, ?ecka, Turecka, Kanady, Špan?lska, Norska, Japonska, Jordánska, Taiwanu a Pákistánu. Licen?n? se vyráb?l v Japonsku. V sou?asnosti slouží ješt? u p?ti italských letek jeho zmodernizovaná podoba Aeritalia (Lockheed) F-104S ASA Starfighter.
Bylo vyrobeno celkem 2580 Starfighter?, což z n?j d?lá jeden z nejd?ležit?jších západních povále?ných letoun?. Jeho nástup do služby i provoz byl bohužel provázen ?adou nehod. Ukázalo se, že p?í?inou nehod nebyla chybná konstrukce, ale neodpovídající a nedostate?ná vycvi?enost posádek.
Po ?ad? r?zných návrh? vznikla na ja?e 1953 varianta ozna?ovaná jako Lockheed L-246 nebo Model 83. M?la malé lichob?žníkové k?ídlo s úhlem šípu náb?žné hrany pouze 18°. Tenké p?ímé k?ídlo bylo výhodné p?i letu s malými úhly náb?hu a vysokých rychlostech, ale zp?sobovalo vysoký odpor p?i velkých úhlech náb?hu a p?i velkém p?etížení. Nebezpe?í aeroelasticity bylo eliminováno malým rozp?tím k?ídla a montáží p?ídavných nádrží na jejich konce. Letoun m?l povolen let nadzvukovou rychlostí pouze tehdy, byly-li nádrže (nebo st?ely vzduch-vzduch) namontovány.
První YF-104A (55-2955) byl hotov v únoru 1956 a za p?ísného utajení byl p?evezen na Edwards AFB. Zde poprvé vzlétl 17.února 1956 a 14.?íjna 1956 byly objednány první sériové F-104A.
První jednotka dosáhla opera?ní zp?sobilosti 20.února 1958.

Stru?ná charakteristika F-104A
Pohon: proudový motor General Electric J79-GE-3A/3B
Rychlost: max. 1047 mph, tj. 1669 km/hod
min. 195 mph, tj. 314 km/hod
Po?. stoupavost : 1006 ft/s, tj. 307 m/s
Dostup: 64 830 stop/ 19 760 m
Dolet b?žný: 730 mil/ 1 174 km
maximální: 1400 mil/ 2 250 km
Rozp?tí: 21 stop 9 palc?/ 6,6 m
Délka: 54 stop 8 palc?/ 16,7 m
Výška: 13 stop 5 palc?/ 4 m
Hmotnost prázdná : 13 184 lb/ 5 980 kg
max. vzletová :25 840 lb/ 11 720 kg
Posádka: jeden
Výzbroj: jeden 20mm kanón M61A1, 725 náboj?; 2x AIM-9B Sidewinder na koncích