Vrátím se na chvíli k tématu a dám sem článek o pilotovi, který létal s 303. polskou perutí v Anglii.
Česká legenda na anglickém nebi
Autor:František Novotný, Neviditelný pes, 9.9.2000.
Vzdušná ofenzíva proti Británii, jež m?la vymazat anglické letectvo z oblohy a otev?ít n?meckým invazním silám cestu p?es Lamanšský kanál, za?ala 13. srpna 1940 Adlertagem, soust?ed?ným úderem 2., 3. a ?ástí 5. vzdušné flotily o celkové síle 3000 letoun?, p?i?emž Britové m?li pro obranu k dispozici asi 750 stíhacích letoun? Hurricane a Spitfire. Do 31. srpna ?inily n?mecké ztráty 215 bombardér? a 252 stíhacích letoun?, britské pak 359 letoun?.
Problém na britské stran? nebyl ani tak v nedostatku stroj?, ale v nedostatku vycvi?eného leteckého personálu. Proto byli p?ímo darem z nebe polští a ?eskoslovenští piloti, kte?í po obsazení svých zemí a po porážce Francie si probojovali cestu až do Británie. Po dohod? s p?íslušnými exilovými vládami jim bylo umožn?no, aby si v rámci Royal Air Force vytvo?ili vlastní národní letecké jednotky - perut?. Byli to p?evážn? ost?ílení harcovníci s bojovými zkušenostmi, takže jim sta?ilo pár týdn?, aby se p?eškolili na nové letouny. Kup?íkladu 310. ?eskoslovenská peru?, ustavená 10. ?ervence 1940, se již 17. srpna zú?astnila prvního opera?ního letu a polská 303. peru?, která byla zformována 2. srpna, dostala svého prvního "Huna" 30. srpna p?i cvi?ném letu, ješt? p?ed bojovým za?azením!
A práv? v této elitní jednotce expert? krom? dvaceti Polák? bojoval i ?echoslovák Josef František. Narodil se roku 1912 v Otaslavicích na Prost?jovsku, takže do leteckého u?ilišt? v Olomouci to nem?l daleko. V jeho p?ípad? nešlo o žádného flegmatického Hanáka, ale naopak o výbušnou, ohnivou a t?žko zvladatelnou povahu, které byl polský temperament mnohem bližší než ?eská studenokrevnost. 20. kv?tna 1939 odešel ilegáln? do Polska, aby mohl bojovat za osvobození své vlasti, a p?i volb?, zda vstoupit do Cizinecké legie nebo z?stat v Polsku, dal p?ednost tomu druhému. Po p?epadení Polska bojoval v polském letectvu a Polák?m z?stal v?rný i o rok pozd?ji v Anglii.
303. peru? v zá?í 1940, kdy letecká bitva o Anglii vrcholila, operovala se svými dvanácti Hurricany Mk. I ze základny Northold západn? od Londýna, a poté, co se Hitler rozhodl britskou metropoli "vyradýrovat" denním a no?ním bombardováním a leteckým terorem zni?it britskou v?li k odporu, byla ve vzduchu od rána do ve?era. 3. zá?í vzlétla t?ikrát a v 16.45 napadla formaci n?meckých bombardér? nad Doverem. ?eta? František sest?elil stíhací letoun Bf 109 E a zahájil tak š??ru vít?zství, jejíž obdobu lze snad nalézt jen u Reného Foncka nebo von Richthofena. 3. zá?í sundává František druhý Bf 109, 5. zá?í op?t Bf 109 a Ju 88, 6. zá?í Bf 109 a 9. zá?í Bf 109 a He 111. Platí za to nouzovým p?istáním, p?i n?mž sv?j poškozený letoun rozbil. 11. zá?í si to vynahrazuje, dostává t?i "Huny", dva Bf 109 a He 111. Pak p?ichází kritický den celé n?kolikam?sí?ní bitvy - 15. zá?í 1940, kdy N?mci vrhají do vzdušného útoku stovky letoun?, z nichž 56 ztrácejí za cenu 26 britských. Trvale to jsou neudržitelné ztráty a Hitler je nucen odložit zahájení invaze na neur?ito.
Z deseti "Hun?", jež toho dne "t?istatrojka" dostala, pat?í Františkovi sest?el dvoumotorového stíha?e Messerschmitt Bf 110. 18. zá?í dosahuje František sest?elením Bf 109 svého dvanáctého vít?zství a do 26. zá?í jich už má ?trnáct. O den pozd?ji bojuje 11 Hurrican? 303. perut? ve výši 20 000 stop nad Londýnem s 30 He 111 a 50 - 60 Bf 109. Deset Polák? a jeden ?echoslovák se bijí skv?le, oproti ztrát? pouze dvou pilot? sest?elují 13 letoun? jist? a 2 pravd?podobn?. Dva z nich si p?ipisuje František, Bf 110 a He 111. 30. zá?í 1940 sest?elením dvou Bf 109, jednoho jist? a druhého pravd?podobn?, dosahuje ?eskoslovenské stíhací eso svého sedmnáctého (osmnáctého) a posledního vít?zství.
Abychom pochopili, co následovalo, je t?eba se vrátit k nezkrotné povaze tohoto rozeného bojovníka. Podle sv?dectví jeho velitele letky, Witolda Urbanowicze, vrhal se František na nep?átelské letouny se zu?ivostí vikingského berserkra. Nedbal taktických p?íkaz?, porušoval zásadu vzájemného krytí, podle níž pilot "na ?ísle" hlídá vedoucího dvojice, a vrhal se všude tam, kde se oblohou mihl ?erný k?íž. Z riskantních situací, do nichž se dostával, ho zachra?ovala mistrovská pilotáž a dokonalé st?elecké oko. Domluvy po p?istání byly neú?inné, František sice všechno uznal a slíbil, že se polepší, avšak jakmile se kola jeho Hurricanu odlepila od vzletové dráhy, m?nil se v nezvladatelnou st?elu, ve vlka samotá?e. Obvykle se záhy po startu odtrhl od formace, což bylo nehorázné porušení té nejzákladn?jší zásady vzdušného boje, zamí?il nad Lamanšský pr?liv a tam ranou z milosti dorážel n?mecké letouny, které se poškozené vlekly do Francie. Situace byla neúnosná, avšak Poláci, kte?í ctili jeho "polskou" bravuru, našli východisko, když ?eta?e Františka oficiáln? jmenovali hostem 303. polské perut? a dali mu volnou ruku.
Bohužel nikdo nenašel, a ani najít nemohl, lék na další Františk?v neduh. Obrovské nasazení, p?ekra?ující n?kolikanásobn? dovolenou normu (standardn? mohl být pilot nasazen do akce jenom jedenkrát za den), vedlo nejen k fyzickému, ale hlavn? k psychickému vy?erpání. U "t?istatrojky" na tom byl nejh??e práv? František, který jako by byl stravován vnit?ním žárem bojovníka. Na upozorn?ní léka?e perut? za?al Urbanowicz, Františk?v velitel, uvažovat, že požádá, aby vy?erpaný host byl "uzemn?n", tedy že mu budou na p?echodnou dobu zakázány bojové akce. Smrt ale byla rychlejší. 8. ?íjna 1940 p?i návratu z opera?ního letu ud?lal František p?i p?istání školáckou chybu, byl "dlouhý", letoun narazil na konci dráhy do zdi a dvacetiosmiletý pilot si zlomil vaz. Jako u každé legendy, jíž se mezitím stal, existují dodnes rozpory o jeho smrti. Alexandr Hess, první velitel 310. ?eskoslovenské peruti, uvádí ve svých memoárech, že pilot následkem naprosté vy?erpanosti ztratil ješt? ve vzduchu vládu nad strojem, jenž se pak z?ítil. Nebyli by to Poláci, aby neuvád?li romanti?t?jší d?vod - podle polského autora Benaszcyka si František po návratu z bojového letu zalet?l nad d?m své p?ítelkyn?, kde cht?l ud?lat pozdravný výkrut, a práv? p?i n?m se letoun z?ítil.
Se svými 17 jistými sest?ely se podporu?ík František (posmrtn? povýšen) stal t?etím nejúsp?šn?jším stíha?em v letecké bitv? o Anglii. P?ed?ili ho jedin? F/Lt Loch a S/Ldr Kellar s 20 sest?ely. V rámci ?eskoslovenských a polských perutí byl ale nejlepším a nejúsp?šn?jším ?eskoslovenským pilotem z?stal až do konce války. Jako prvnímu cizinci mu byl ud?len polský ?ád Virtuti Militari spolu s Krzyzem Walecznych a britská medaile D.F.M. A? bojoval pod bratrským praporem, který postrádal modrý klín, nikdy nep?estal být ?echoslovákem a ?eský panteon nemá tolik hrdin?, abychom si mohli dovolit p?epych na n?ho zapomenout.
Byl to pilot, jaký dosud neexistoval a ani nebude existovat. Sám se poušt?l do souboje s p?evahou nep?ítele. Létal sám, neo?ekávan? p?epadal N?mce. Byl nejlepším st?elcem - kdykoli stiskl spouš? svého kulometu, z?ítil se dol? jeden N?mec...
Anonymní p?íslušník 303. perut?
|